Česká literatura na pouti nekonečným vesmírem internetu

27. červenec 2016

Jak hluboce se od druhé poloviny 90. let minulého století propojily světy literatury a elektronických médií, jaké možnosti digitální technologie literární tvorbě dávají a jak inspirují básníky i prozaiky, zkoumal literární vědec Karel Piorecký. Jeho kniha s názvem Česká literatura a nová média představuje první systematický popis proměn, jimiž literatura a literární kultura v Čechách prošla v souvislosti s tzv. digitální revolucí.

„Česká literatura začala reagovat na přítomnost internetu zhruba od roku 1997,“ Ohlíží se do minulosti Karel Piorecký. „Tehdy jednak vznikly první otevřené publikační platformy, které začali využívat literární amatéři a začínající autoři, a jednak se v té době také zkoušely různé experimenty s novým médiem hypertextové prózy, poezie využívající například animaci a multimediální možnosti toho média.“

Nekonečno internetu je zabydleno miliony textů

Samozřejmě celý prostor internetu není možné evidovat, neboť podle Karla Pioreckého jsou miliony textů, které „na síti“ jsou: „Já jsem popisoval spíš obecné principy literárního komunikování na síti. O konkrétních textech píšu také, ale výběrově, protože objem těch textů je tak velký, že se nedá pojmout čtením.“ Přesto lze vysledovat, že díky kontaktu literatury a elektronických médií vznikl nový literární žánr, vzešlý především z oněch experimentálních pokusů: „Vznikl žánr tzv. elektronické literatury, ale bohužel česká literatura je na tento typ textů velmi chudá. Ve světě, kde je tato oblast mnohem rozvinutější existují například hypertexty, prózy, které se nečtou lineárně, ale větví se do různých odboček a propletenců. Jsou to také experimenty v oblasti poezie, která může být interaktivní, texty jsou kinetické, hýbou se a reagují na pohyb kurzoru nebo na tělesný pohyb čtenáře.“

Logo

Energie internetu, která obohatila reálný život

Za dobu existence internetu a elektronické komunikace si už literáti i čtenáři na tyto možnosti zvykli, Karel Piorecký hovoří o éře post-digitální, co ještě může českou literaturu překvapit a nového potkat? „To je těžké říct, nevidím do budoucna, ale tím pojmem post-digitální kultura chci říci, že internet a digitální média jsou už dnes tak samozřejmé, že přesahují do všedního života i tam, kde nejsou bezprostředně přítomné. Jejich principy pak můžeme sledovat i vně tohoto prostředí a myslím, že projevem toho je třeba velmi bohatý literární život realizovaný ve čteních, setkáváním v literárních kavárnách. Že zkrátka se ta energie jako by přelila z toho elektronického sdílení kupříkladu na literárních serverech a nyní z ní těžíme i v reálném životě.“

Spustit audio