Alternativní zelená památková péče. Jak by v praxi mohla vypadat?
Architekta Vladimíra Beneše (1903–1971), který na přelomu let 1936–1937 pracoval u Le Corbusiera v Paříži, sice proslavil vskutku výjimečný rodinný dům v Řícmanicích, nicméně i jeho zemědělská škola v Bystřici nad Pernštejnem (1959–1961) oplývá kvalitami, díky nimž předčí dobovou produkci. Má totiž nadčasové pojetí a kromě kultivovaného prostoru také disponuje původními ocelovými okny. A právě ona přivedla Jakuba Potůčka k této úvaze.
Jde o variantu oken typu Cristal, která se vyráběla od 30. let. Jestliže jejich repase, která je samozřejmě v zájmu památkové péče, a ani ne vždy ideální zateplení nedokáže vyřešit klíčový problém, kterým je zejména přehřívání budovy, pak nezbývá než hledat alternativy:
- Pultové střechy. Nemají zachovanou původní krytinu, kterou nahradil nevhodný a teplo pohlcující tmavě šedý materiál. Její mírný sklon a železobetonová konstrukce umožňují střechu zatravnit a zároveň osadit solárními kolektory i fotovoltaickými články, které by mohly pohánět třeba tepelná čerpadla. Tvarování střechy i její spád (směrem do atria) by tyto technologie navíc skrylo běžným pohledům.
- Budova má atrium, které by se jednoduchou úpravou (vhodným ozeleněním) dalo transformovat v přirozený a pro pobyt příjemný chladič. Zásadně by se tím vylepšila tepelná bilance budovy zevnitř. Zvenčí by se to pak dalo řešit obdobným způsobem, tedy formou buď zelené fasády anebo jen tradičními popínavými rostlinami, které k architektuře neodmyslitelně patří. Připočtu-li k tomu další moderní technologie, máme tu velmi efektivní a progresivní řešení.
- Škola má vlastní a poměrně velký pozemek, který není ideálně využíván. Nabízí se tu zahradní úpravy, které soběstačnost budovy a ohleduplnost k přírodě ještě zvýší. Tak třeba kořenové čističky, rezervoáry pro přebytky dešťových vod, které zvyšují celkově pozitivní bilanci budov, jako v případě objektů Liko-Noe a Liko-Vo postavených ve Slavkově u Brna podle projektu týmu architekta Zdeňka Fránka.
- Přidanou hodnotou je didaktický a také estetický rozměr takové transformace. Jedině názorným příkladem můžeme měnit zažité konvenční myšlení.
Zkrátka, jsem přesvědčen o tom, že Benešova skvělá škola nabízí díky ideálním podmínkám (orientace vůči světovým stranám, dispoziční skladba, volná rozlehlá parcela) nebývalý potenciál k tomu, aby se stala laboratoří, kde by se prakticky prokázala jak oprávněnost, tak efektivita opatření vedoucích k novému typu památkové obnovy a zároveň k dosažení přinejmenším energetické neutrality.
Související
-
Zabráníme „vygumování“ poválečné architektury? Stavby 60. a 70. let stále vzbuzují silné emoce
Na konferenci Architektura 60. a 70. let 20. století a památková péče historik umění Rostislav Švácha znovu varoval před zničením poválečné architektury. Jak tomu zabránit?
-
Neznámá technická stavba se otevírá veřejnosti. Vydejte se do kotelny architekta Karla Pragera
Centrální kotelna ve Wenzigově ulici na Karlově je téměř neznámou technickou stavbou architekta Karla Pragera a bude otevřená v neděli xv rámci festivalu Den architektury.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
