Alois Jirásek: Otec. Obnovená premiéra dramatu
„Drama selské pýchy a hrabivosti“, která vidině majetku obětuje štěstí vlastních dětí. Obnovená premiéra rozhlasové inscenace z roku 1973. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Sedlák Kopecký a čtvrtláník Divíšek jsou blízcí sousedé, otcové již dospělých dětí. Když se Divíškův mladší syn Jan zamiluje do Kopeckého dcery Anny, vypadá to, že by obě rodiny mohl spojit příbuzenský svazek. Jenže to by nesměl být Janův otec posedlý hromaděním majetku, kterému je ochoten obětovat dobré sousedské vztahy i štěstí vlastních potomků. Statek, na kterém hospodaří rodina Kopeckých, totiž kdysi patřil Divíškovým předkům a lakomý sedlák je ochoten udělat všechno, aby majetek získal zpět.
Námět ke své v pořadí čtvrtému divadelní hře našel Alois Jirásek znovu v okolí Litomyšle. Inspirací pro postavu hrabivého a krutého Divíška se autorovi stal sedlák Zahálka ze Sloupnice, pověstný podivínským chováním, nesnášenlivostí i vyhledáváním soudních sporů. V Jiráskově dramatu dostává postava venkovského lakomce tragický rozměr, v honbě za penězi dosáhne Divíšek všeho, co si předsevzal, ale jako otec zcela ztroskotal.
Zřídkakdy uváděné Jiráskovo drama připomínáme inscenací, kterou na začátku sedmdesátých let v rozhlase režíroval Josef Mixa. Při realizaci se mohl opřít o vlastní hereckou zkušenost z představení Národního divadla z roku 1956, kde si zahrál postavu Jana Divíška.
Inscenace, kterou na Vltavě uvádíme v obnovené premiéře po více než třiceti letech, se může pochlubit řadou vyrovnaných hereckých výkonů. Zajímavé je obsazení Stanislava Neumanna do role lakomce Divíška. Připomeňme, že tentýž herec dostal v roce 1973 příležitost zahrát si v rozhlase i Molièrova Harpagona. Dále účinkují Jiří Dohnal, Vlasta Matulová, Regina Rázlová, Petr Oliva, Miroslav Saic …
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.