Alois a Vilém Mrštíkové: Červen

Tvůrčí dvojice bratří Mrštíků, typická svým realistickým, až naturalistickým uměleckým cítěním, zaujímá stálé místo v kánonu české literatury. Za jejich nejvýraznější společné dílo lze považovat divadelní hru Maryša, která i v současné době zastává významné místo v repertoáru českých divadel. Starší z bratrů, Alois (1861 - 1925), bývá nazýván kronikářem moravské dědiny. Tento prozaik a dramatik, ale i publicista a překladatel, má zásadní podíl na textu Roku na vsi.

Alois Mrštík |foto: Moravské zemské muzeum

V tomto románu líčí lidskou duši na pozadí všední každodennosti, v níž je člověk nucen potýkat se s přírodním časem a řádem. Na tvorbě románové kroniky též spolupracoval Aloisův mladší bratr Vilém (1863 - 1912), a to především jako autor přírodních lyrických popisů. Jeho autorství však bylo oficiálně přiznáno až u příležitosti druhého vydání knihy v roce 1914. 

Vilém Mrštík|foto: volné dílo, Zlatá Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR

Český rozhlas Vltava uvádí výběr z letních kapitol Roku na vsi. Fiktivní moravská vesnička Habrůvka slouží jako plátno pro „malby přírody" ve všech nuancích slunečné části roku. Krajinou 19. století zní lidové písně, ozvěnou se vracející přes teplem rozechvělou zem. Sedláci z polí odváží jaro, neboť již žijí předtuchou rodícího se léta. Luka jsou obsypána květy jako svatební kytice, kosy protínají vzduch a po vykonané práci může zapadnout slunce. V ukázkách z Románu na vsi dochází k výrazovému spojení člověka a přírody v jeden organický, metaforický celek - stromy mají ramena vrhající stíny, děti vylézají z chalup jako červi po dešti. 

Hana Kofránková|foto: Tomáš Vodňanský