Alfred de Musset: Lorenzaccio. Co všechno ospravedlní pomsta? A co udělá se svým vykonavatelem?

Lorenzaccio (hanlivá přezdívka hlavního hrdiny) má v dramatickém díle Alfreda de Musseta výjimečné postavení. I když v době vzniku, v roce 1834, tomu nic nenasvědčovalo. Kritiky byly vlažné a divadelního uvedení se autor za svého života nedočkal. Adaptaci jeho bratra Paula, kterou připravovalo divadlo Odéon v roce 1863, zakázala cenzura druhého císařství. Teprve v roce 1896 hru v další úpravě nasadila do repertoáru svého divadla Sarah Bernhardtová a zahrála si i titulní roli. (Plakát k tomuto představení vytvořil Alfons Mucha.)

Provedení Sarah Bernhardtové výrazně ovlivnilo inscenační praxi i chápání titulního hrdiny hry. Dokonce ještě v roce 1927, když Comédie-Française nastudovala původní verzi, hrála hlavní roli žena. A tak by se dalo říct, že hru skutečně objevila až inscenace Jeana Vilara v Théâtre national populaire s Gérardem Philipem.

Lorenzaccio je romantické drama se vším všudy: vnitřním svárem hlavního hrdiny, apoteózou svobody i tragickým vyústěním. I v této hře, jejíž námět pochází od George Sandové, v historické fresce z renesanční Florencie ovlivněné občanskými problémy druhého císařství roku 1834, je to především velmi osobní zpověď dítěte svého věku.