Alfred de Musset: Lorenzaccio. Co všechno ospravedlní pomsta? A co udělá se svým vykonavatelem?

30. listopad 2024

Lorenzo de Medici se rozhodne zbavit Florencii tyrana. Aby získal důvěru vládce, podílí se na jeho krutostech, organizuje pro něj večírky, dělá mu důvěrníka a kuplíře. Z Lorenza se stává Lorenzaccio. Nasazená maska se zadírá do kůže. Prostředky se mění v cíl a ten skutečný se ztrácí v nedohlednu. Ani jeho dosažení pak nepřináší úlevu. Poslouchejte online po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Rozhlasová úprava a režie: Přemysl Pražský
Osoby a obsazení: Alessandro de Medici (Bohumil Záhorský), Lorenzo de Medici (Jaromír Spal), Cosimo de Medici (Václav Švorc), kardinál Cibo (Vladimír Leraus), Sire Maurizio (Karel Houska), kardinál Valori (Oldřich Lukeš), Giuliano Salviati (Oldřich Šmalcl), Filip Strozzi (Karel Pavlík), Petr, jeho syn (Soběslav Sejk), Tomáš, jeho syn (Vladimír Brabec), Leon, převor (Josef Patočka), Robert Corsini (Viktor Očásek), Pallo Ručelai (Karel Beníško), Acciaiuoli (Jiří Hurta), Francesco Pazzi (Martin Raus) a další
Dramaturgie: Josef Hlavnička
Překlad: Karel Kraus
Hudba: Miroslav Kefurt a Zdeněk Pitter
Natočeno: 1960

Lorenzaccio (hanlivá přezdívka hlavního hrdiny) má v dramatickém díle Alfreda de Musseta výjimečné postavení. I když v době vzniku, v roce 1834, tomu nic nenasvědčovalo. Kritiky byly vlažné a divadelního uvedení se autor za svého života nedočkal. Adaptaci jeho bratra Paula, kterou připravovalo divadlo Odéon v roce 1863, zakázala cenzura druhého císařství. Teprve v roce 1896 hru v další úpravě nasadila do repertoáru svého divadla Sarah Bernhardtová a zahrála si i titulní roli. (Plakát k tomuto představení vytvořil Alfons Mucha.)

Provedení Sarah Bernhardtové výrazně ovlivnilo inscenační praxi i chápání titulního hrdiny hry. Dokonce ještě v roce 1927, když Comédie-Française nastudovala původní verzi, hrála hlavní roli žena. A tak by se dalo říct, že hru skutečně objevila až inscenace Jeana Vilara v Théâtre national populaire s Gérardem Philipem.

Lorenzaccio je romantické drama se vším všudy: vnitřním svárem hlavního hrdiny, apoteózou svobody i tragickým vyústěním. I v této hře, jejíž námět pochází od George Sandové, v historické fresce z renesanční Florencie ovlivněné občanskými problémy druhého císařství roku 1834, je to především velmi osobní zpověď dítěte svého věku.

Spustit audio

Související