Alexandra Berková: Magorie

02297019.jpeg

Dříve než byla novela Alexandry Berkové Magorie oceněná v roce 1991 cenou Egona Hostovského, natočil podle ní režisér Josef Henke dramatickou kompozici s hudbou Emila Viklického. Ve fantaskním podobenství o zemi pod plochým kamenem vytvořila autorka metaforu života v totalitě.

Alexandra Berková představovala v době, kdy moc totalitního státu zasahovala i do vydávání literatury, typ nekonformní autorky, která si na svůj knižní debut musela počkat dvanáct let (předtím publikovala pouze časopisecky). Knížka s červeným obalem vyšla až v roce 1986 a byla přijata s velkým ohlasem, jak Berková později vzpomínala: „zmizela z pultů během jednoho dopoledne.“ V této povídkové knize se převážně zaměřila na ženské osudy. Po listopadové revoluci se stala jednou z prvních propagátorek feminismu a vystupovala s tímto tématem ve veřejných diskuzích.

V Magorii, která již kolovala téměř jako samizdat v opisech ještě před rokem 1989, si vyzkoušela složitou formální konstrukci a literárnost, od obojího později ustupovala, zvláště ve svých televizních scénářích. Ženskému tématu však zůstala věrná, dokonce prosazovala v rámci zrovnoprávnění založení ženské zednářské lóže. Patřila také k průkopníkům výuky tvůrčího psaní a řadu let vyučovala na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého a na Vyšší odborné škole tvůrčího psaní. Zemřela v roce 2008 ve věku nedožitých 59 let.

Rozhlasovou inscenaci Magorie Alexandy Berkové nastudoval v roce 1991 režisér Josef Henke ve vlastní dramatizaci. V hlavních rolích uslyšíte Jiřinu Jiráskovou, Otu Sklenčku, Jiřího Sováka, Antonii Hegerlíkovou, Jiřího Adamíru a Jaroslava Kepku.

Po odvysílání najdete hru k poslechu na stránce Hry a literatura ve streamu.