Alena Mornštajnová: Nechtěla jsem napsat knihu o holokaustu

Alena Mornštajnová
Alena Mornštajnová

Když jsem v knihovně v polici označenou velkým plastovým M hledala Hanu Aleny Mornštajnové, dívala se na mě knihovnice jako na blázna. Pak mi sdělila, že pokud si chci knihu objednat, dostanu se na řadu tak za dva roky.

Není divu, Alena Mornštajnová je v současné době patrně nejčtenější česká autorka a Hana se stala Českou knihou roku 2018. Je třetím románem spisovatelky, o které se říká, si se vstupem na českou literární scénu dala na čas, románová prvotina Slepá mapa vyšla v roce, kdy Alena Mornštajnová slavila padesátku. Sama ale tvrdí, že všechno přišlo včas: Kdybych začala psát dříve, psala bych jinak.

Zatímco její knihy jsou zalidněné postavami, jejichž malé dějiny se otřásají na pozadí velkých dějinných dramat, sama z angličtiny překládá červenou knihovnu.

Nechci se pouštět do náročnějších textů, bojím se, že by mě to ovlivnilo, takto je to především dobré procvičení jazyka.

Alena Mornštajnová žije a píše ve Valašském Meziříčí a právě tam se odehrává příběh Hany.

„Nechtěla jsem psát o holokaustu, všechno to začalo u tyfové epidemie, která se ve Valašském Meziříčí odehrála v padesátých letech. Věděla jsem, že moje Hana bude divná, ale důvod jinakosti se vylíhnul až během psaní.“

V současné době chystá Alena Mornštajnová nový román. „Vlastně už je hotov, jen nemá název. Vyjít by měl v květnu a představíme jej na Knižním veletrhu. Kromě jiného je o tom, jak obyčejné slovo dokáže ublížit,“ prozrazuje spisovatelka poté, co přečetla krátkou ukázku z prologu románu.

Vždycky jsem věděla, že budu psát, usmívá se valašská autorka, která hned poté, co ve studiu zhasne červená, spěchá za svými postavami a jejich dramatickými příběhy.