Alena a Michael Bílkovi
9. červen 2009
Ambit kláštera bratří františkánů u kostela Panny Marie Sněžné na Jungmannově nástí v Praze zaplnily minulý týden figurální polychromované dřevěné sochy šestašedesátiletého severočeského sochaře a restaurátora Michela Bílka a grafické listy, obrazy a kresby jeho ženy - grafičky a malířky Aleny Bílkové. Michael studoval v letech 1964 až 1969 na Akademii výtvarných umění v Praze a už od sedmdesátých let se rozrůstá jeho soubor realistických polychromovaných dřevěných figur v životní velikosti. Ty vznikají v severočeských Petrovicích, kde oba umělci žijí a pracují. Karel Oujezdský si jako první pozval k mikrofonu Alenu Bílkovou a zeptal se jí, co přivezla do Prahy tentokrát.
Nejposlouchanější
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Povídky Anny Bolavé, Stanislava Berana, Jana Štiftera a dalších autorů z jihu Čech
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Friedrich Dürrenmatt: Listopadový podvečer. O setkání slavného spisovatele a vnímavého čtenáře