Alda Merini: Nepřibližuj se ke mně, poezie. Vášnivé, trýznivé i meditativní verše italské básnířky

Alda Merini (1931–2009) patří mezi nejoriginálnější hlasy italské poezie 20. století. Je nespoutaným symbolem boje za svobodu žen a za jedinečnost každé lidské bytosti. Narodila se do tradiční milánské rodiny nižší střední třídy v době, kdy žena byla vnímána především jako matka a hospodyně. Ačkoliv neměla sebemenší možnost se vzdělávat, psala již v patnácti letech tak vyzrálou a osobitou poezii, že ji zařadili do prestižního výboru italských básnířek 20. století Poetesse di Novecento. Alda záhy navštěvuje nejvýznačnější literární salóny v Miláně, seznamuje se s Pasolinim a prožívá intenzivní milostný vztah se ženatým básníkem Giorgiem Manganellim.

Jen o pár let později se ovšem provdá za prostého pekaře – snad proto, aby naplnila společenskou představu o životě dospělé ženy. Po narození prvních dvou dcer těžko snáší každodenní vyčerpávající starost o domácnost i soužití s manželem. Rozpor mezi její svobodomyslnou uměleckou duší a svazujícím konvenčním prostředím vyústí v záchvat, kvůli němuž ji manžel nechá zavřít na psychiatrickou kliniku. A tady stráví básnířka, trpící zřejmě maniodepresivní psychózou, s krátkými přestávkami sedm dlouhých let, vystavena drastickým metodám kurtování a elektrických šoků.

Během svého pobytu na psychiatrické klinice přerušila Alda Merini veškeré kontakty a literární svět na ni zcela zapomněl. Až jeden osvícený lékař pomocí psychoanalýzy pochopil podstatu problému, přivedl básnířku zpět k psaní poezie a pacientka se začala zázračně uzdravovat.

Ó poezie, nepřibližuj se ke mně,
jsi jako těžká hora,
zamáčkneš mne jako mušku,
poezie, nerozmáčkni mne,
hmyz je hbitý a nikdy nespí,
povykuje uvnitř lovné sítě,
poezie, mám velký strach,
nepřepadávej mě prosím.

Její nejsilnější zbraní nebyla ani neuvadající vytrvalost, ani pomoc nemnoha blízkých přátel, nýbrž její poezie. Magická a smyslná poezie prýštící jako nezdolný pramen z hlubokého nitra zkoušené, a o to silnější ženy.

Během posledních let svého života se Alda Merini stala jednou z nejpopulárnějších a nejosobitějších postav italské kulturní scény, díky které se o poezii začalo zajímat mnoho mladých lidí. Zemřela 1. listopadu 2009.