Aino Kallas: Ingel
Povídka finské autorky o postavení estonských nevolníků a nevolnic na usedlostech německy mluvící pobaltské šlechty. Účinkuje Dana Černá. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Aino Kallas (1878–1956), jedna z nejkosmopolitnějších finských autorek své doby, debutovala jako básnířka a prozaička v novoromantickém tónu na přelomu 19. a 20. století. Poté, co se provdala za estonského diplomata, čerpala inspiraci pro většinu svých děl z estonských dějin i současnosti - to je patrné již z jejích povídek z prvního a druhého desetiletí 20. století, které vyšly mj. ve sbírkách Meren takaa (Ze země za mořem, 1904) a Lähtevien laivojen kaupunki (Město odjíždějících lodí, 1913).
Ve svých vrcholných dílech, novelách z pobaltské historie, se Aino Kallas zabývá osudy výjimečných žen, které se nechtějí přizpůsobit omezením patriarchální společnosti; nejznámější je Sudenmorsian (Vlčí nevěsta, 1928). Tato díla vznikala v Londýně, kde spisovatelka žila s manželem a kde se její tvorba vyvíjela více v kontextu mezinárodním než finském.
Povídka Ingel z roku 1904 je jedním z mnoha děl, v nichž Aino Kallas pojednává o postavení estonských nevolníků a nevolnic na usedlostech německy mluvící pobaltské šlechty.
Účinkuje: Dana Černá
Překlad: Viola Parente Čapková
Připravila: Lenka Fárová
Režie Dimitrij Dudík
Natočeno v roce 2018.
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.