Aino Kallas: Ingel

Aino Kallas (1878–1956), jedna z nejkosmopolitnějších finských autorek své doby, debutovala jako básnířka a prozaička v novoromantickém tónu na přelomu 19. a 20. století. Poté, co se provdala za estonského diplomata, čerpala inspiraci pro většinu svých děl z estonských dějin i současnosti - to je patrné již z jejích povídek z prvního a druhého desetiletí 20. století, které vyšly mj. ve sbírkách Meren takaa (Ze země za mořem, 1904) a Lähtevien laivojen kaupunki (Město odjíždějících lodí, 1913).

Ve svých vrcholných dílech, novelách z pobaltské historie, se Aino Kallas zabývá osudy výjimečných žen, které se nechtějí přizpůsobit omezením patriarchální společnosti; nejznámější je Sudenmorsian (Vlčí nevěsta, 1928). Tato díla vznikala v Londýně, kde spisovatelka žila s manželem a kde se její tvorba vyvíjela více v kontextu mezinárodním než finském.

Povídka Ingel z roku 1904 je jedním z mnoha děl, v nichž Aino Kallas pojednává o postavení estonských nevolníků a nevolnic na usedlostech německy mluvící pobaltské šlechty.