Adelbert von Chamisso (* 30. 1. 1781)

Adelbert von Chamisso prošel kariérou důstojníka, sblížil s německými romantiky. Psal napřed francouzsky, od r. 1803 německy. Když byl roku 1806 konečně propuštěn z pruské armády, studoval botaniku, zoologii a medicínu. Vytrženost z francouzské vlasti a nenaplněná touha po lidském zakotvení v novém prostředí jej vedla k napsání pohádkové novely Podivuhodný příběh Petra Schlemihla (1814), jejíž titulní hrdina prodá ďáblovi svůj stín a od té chvíle je cizincem mezi lidmi. Zdánlivě pohádkový děj má hluboký symbolický význam. Smysl života Schlemihl nakonec nalézá po mnoha blouděních v užitečném přírodovědném bádání. Titulní hrdina Petr Schlemihl (schlemihl = v jidiš smolař) nese četné autobiografické rysy autorovy, ale jeho příběh nelze omezovat na pouhý odraz autorových životních situací. Motiv ztráty stínu navazuje na prastarou víru některých národů, že ztráta stínu představuje pro člověka krajní nebezpečí. Snová atmosféra díla mísí realitu a fantastiku, což byla v tehdejší německé literatuře novinka. Novela Podivuhodný příběh Petra Schlemihla bývá uváděna jako jeden z inspiračních zdrojů amerického mistra tajemné povídky E. A. Poea.

Spisovatel a přírodovědec Adelbert von Chamisso se jako badatel účastnil v letech 1815–1818 expedice kolem světa na ruské lodi Rjurik, z níž vytěžil cenný cestopis Cesta kolem světa (1821). Od r. 1819 byl von Chamisso správcem berlínské botanické zahrady.

Adelbert von Chamisso je klasickým příkladem tzv. autora jedné knihy: jeho novela Podivuhodný příběh Petra Schlemihla byla přeložena do mnoha světových jazyků a zcela zastínila autorovy balady psané na sociální náměty. Chamissova jemná milostná poezie je blízká lidové písni a vyznačuje se vybroušeností formy. Cyklus Chamissových veršů s názvem Láska a život žen zhudebnil Robert Schumann. Chamisso je spojovacím článkem mezi pozdním romantismem a rodícím se raným realismem.

Ze stati germanisty Jiřího Stromšíka o životě a díle německého spisovatele francouzského původu připravil Petr Turek.