Aby se z našich životů neztratil mýtus. Oldřich Janota vyšel z Božího lesa a zahrál ve studiu

Oldřich Janota v ArtCafé
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Oldřich Janota v ArtCafé

Bylo by bláhové očekávat, že návštěva Oldřicha Janoty v ArtCafé může mít předvídatelnou formu obvyklého rozhovoru. Koneckonců ani jeho hudební a literární dílo na osvědčené formy dvakrát nespoléhá. Ze všeho nejvíc se setkání Oldřicha Janoty s moderujícím Pavlem Klusákem podobalo testu, zda lze v přímém rozhlasovém přenosu odolat svodům obvyklosti a nevzdálit se od pozorně reflektované živé situace.

Oldřich Janota přichází do ArtCafé živě a naboso zahrát své nové písně. Aktuální příležitostí pro návštěvu je Janotova nová kniha Pověsti z Božího lesa, která je fantaskním vyznáním místům duchovním i zcela lidským jako jsou poutní kostely v Maleniskách na Zlínsku nebo v sudetské opuštěné vsi Skoky u Žlutic. K nové knize se ale autor vyjadřuje v rozsáhlém rozhovoru spíše oklikou.

Jak bys dokázal, že nejsi robot?

Odvádí řeč k tématu umělé inteligence a ptá se, jestli v živé rozhlasové situaci existuje spolehlivá captcha, tedy test, zda účinkující nejsou roboti. Demonstruje, jak blízko softwarovému výstupu je jeho píseň Jel na pole Jan.

Od písně spojené s pražským gymnáziem Na Zatlance pořad asociativně přechází k songu Višňový sad, který je pro změnu spojený s pražskými vysokoškolskými kolejemi Větrník a Strahov. Zde Oldřich Janota rozvine pověst o rušičce ze Strahova, jejíž signál interferoval nejen do reprobeden pověstného klubu 007, ale i do umělcovy inspirace a do nahrávek jeho skupiny Mozart K. Situačním stvořením pověsti Janota mezi řádky nabízí schopnost vidět v dnešním životě něco jako mýtus: tedy metodu své knihy, o níž by možná nebylo šťastné hovořit přímo.

Postupně dojde řeč i na Carlose Castanedu, Karla Gotta a Katolický týdeník. Svůj vztah k mariánskému kultu shrnuje umělec prostřednictvím reklamního sloganu „když ji miluješ, není co řešit“.

Hudební speciál s Oldřichem Janotou prostupuje řada nových písní, zřetelně odlišných od staršího minimalistického období. Pořad je mimo jiné exkluzivním koncertním zachycením jeho aktuálního repertoáru, což je mimořádně cenné, a to i navzdory zkušené skepsi, se kterou nezaměnitelný sedmdesátiletý tvůrce hovoří o médiu nahrávky.