5. prosince 2011

5. prosinec 2011

Jarret: Za Hrany

Kapela Jarret je na naší folk – rockové hudební scéně dobře etablovaná. Nedávno jí vyšlo nové, v pořadí čtvrté album Za hrany. Jenže za hrany čeho? Dnes se pokoušíme hudbu vsázet do všemožných škatulek, které se neustále rozšiřují, a přitom hudba je stále jedna, jen má mnoho podob, ve kterých se ji vnímáme. Jarret neuzavřeli hudbu pouze do jedné formy, chcete-li škatulky, ale co píseň z alba nese si odznak výjimečnosti. Jarret se rozhodli vyplout ze svého známého folk – rockového světa a vydali se za jeho hrany. A měli štěstí, protože chytili dobré větry a proudy, které je zanesly daleko, k novým hudebním obzorům a ty představují na novém albu. Má krásné lyrické polohy, něžnost a hloubku jim propůjčuje sametový hlas Hanky Skřivánkové, ale když je třeba, nebojí se rockově přitvrdit. Specifický rukopis kapely Jarret má v krásném souladu hudbu s texty. Prvním dokladem je úvodní píseň, která se jmenuje „Nese nás proud“.

Nese nás proud (Martin Kadlec/ Martin Kadlec)

O snu (Martin Krtička/Pavel Havlík)

Mozaikou nás provázejí písničky liberecké kapely Jarret, které vybíráme z jejího z nového alba Za hrany. Jarret není zrovna nejplodnější kapelou, příští rok oslaví dvacet let svého působení a album Za hrany je teprve čtvrté. A to znamená, že u kapely nepřevládá kvantitativní měřítko, ale kvalitativní, což potvrzuje i nové album Jarretu, které vznikalo pod dohledem zkušeného kytaristy a producenta Petera Bindera a mistra zvuku Lukáše Martínka. Nyní vám nabídneme romantickou píseň „Haló“, která pochází ze stejnojmenné divadelní hry uváděné Krátkým a úderným divadlem v Liberci.

Haló (Martin Kadlec/ Martin Kadlec)

Chci vědět víc

Bývalý člen Jarretu, Bohumil Vašák, se na novém albu Za hrany představil nejen jako autor většiny písní, ale také jako charismatický zpěvák v písni Sudetské črty. Právě ji si v podání kapely Jarret a Bohumila Vašáka uslyšíte závěrem.

Sudetské črty

autor: Adam Radechovský
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.