3. května 2013

3. květen 2013

Ale Möller Band: Argai

Průkopníkem propojování skandinávských hudebních žánrů se světem je Ale Möller, švédský hráč na strunné nástroje a akordeon. Kuriózní je, že začínal nikoli u švédské, ale u řecké hudby, a své kořeny objevil, až když vycestoval do Řecka, kde se ho místní hráči vyptávali, jakáže hudba se hraje v jeho vlasti. „A já jim nedokázal odpovědět, švédskou hudbu jsem neznal,“ vzpomíná Möller. „Tak jsem se začal rozhlížet kolem, ze svého domovského města Malmö jsem se přestěhoval do kraje Dalarna ve středním Švédsku, kde žije spousta tradičních muzikantů, a od nich jsem se učil.“ Möller se tedy vrhl do studia tradiční švédské hudby, ale řeckých vlivů se tak úplně nezbavil, v čele jeho současné skupiny stojí totiž řecká zpěvačka, Maria Stellas. Své poslední album nazval Argai, což je jméno z jazyka Fulani, jímž se mluví v Senegalu. Z této země totiž pochází další zpěvák Mollerovy skupiny – Mamadou Sene.

Ale Möller hraje na mandolu, flétny, akordeon a komponuje. Ve světě se proslavil především alby, která natočil se zpěvačkou komorních, emocionálně vypjatých balad Lenou Willemark pro elitní jazzovou značku ECM.

Velký přelom ve dráze Ale Möllera nastal, když se Stockholm stal před patnácti lety Kulturní metropolí Evropy. Organizátoři za ním přišli s nabídkou: „Tohle bude pro Stockholm důležitý rok, máte nějaký projekt? A vůbec nám nevadí, jestli to bude stát hodně peněz.“ Mollerovi pak poskytli královský rozpočet a on jim sestavil velkou kapelu s muzikanty z celého světa. Jeho nynější kapela na tuto myšlenku volně navazuje, což potvrzuje titulní skladba, Argai, původně melodie ze Senegalu.

Výběr z obsahu CD:

Samicos/Pers Erik-PolskaAfebaleOrkistikaDrakenArgaiAnathema suite: a) Anathema b) Arndaka c) MetsäkukkiaMasamba

Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Ale Möller

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.