27. července 2012
Anda: O Sonho
Dvojici Anda tvoří francouzský violoncellista Daniel Trutet a zpěvačka Anne Berry, která navíc hraje na violu a další nástroje. Před dvěma lety natočili velmi zajímavé album s mnoha pozoruhodnými hosty. Album se jmenuje O Sonho a je natolik vzdálené hudebnímu mainstreamu, že zcela uniklo pozornosti světových médií. Trutet na ně zařadil zhudebněné texty portugalského básníka Ferdinanda Pessoy, který žil v první polovině 20. století. Titulní skladba alba se jmenuje O Sonho, portugalsky Sen.
O sonho
Pessoa
Tím nejzajímavějším hostem, který přispěl na album O Sonho francouzské dvojice Anda je zpěvák Denis Pean. Ten působí v jiné francouzské skupině, LoJo, a skladby, které s ní zpívá, působí jako vysoce originální moderní šansony. Pean ve svých textech často kombinuje francouzštinu s dalšími, někdy dokonce vymyšlenými jazyky, a doprovází se přitom na přenosné indické harmonium. Poslechněme si ho v jeho písni Les carnets nus, kterou natočil v novém aranžmá s duem Anda.
Les carnets nus
Love
Stylově obtížně zařaditelná hudba dvojice Anda navazuje na tradici francouzských progresivních experimentálních kapel, těžiště její tvorby je v akustických nástrojích, kouzelných zvukových barvách a nečekaných kontrastech, k nejsilnějším nahrávkám alba O Sonho patří čistě instrumentální Asia.
Asia
Sorri
River Dance
Labyrinthe
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Daniel Trutet
Nejposlouchanější
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa. Fragmenty ze vzpomínek českého básníka čte Rudolf Hrušínský
-
Daniela Fischerová: Nevděčné děti. Už vás někdy dostihla vlastní minulost?
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Friedrich Dürrenmatt: Proces o oslí stín. Komedie o hlouposti a jejích následcích
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.