26. února 2013

26. únor 2013

Eric Legnini and The Afro Jazz Beat: Sing Twice!

Belgický skladatel a pianista Eric Legnini vydal v nedávné době nové album s názvem Sing Twice! Podobně jako jeho předchozí deska The Vox je i tato kořeněna prvky popu, soulu a RnB. Tato žánrová oscilace přitahuje Legniniho již delší dobu a nové album opět dokládá jeho talent vytvářet chytlavé a přitom inteligentní fúze. Spolu s Legninim se na CD podílel francouzský bubeník Franck Agulhon, kontrabasista Thomas Bramerie, dechová sekce a několik vokálních hostů. Jedním z nich je zpěvačka Mamani Keita z Mali, jejíž zpěv obohacuje album o afro-funkový nádech. Dalším hostem alba je britský zpěvák Hugh Coltman.

Autor alba Sing Twice!, Eric Legnini, pochází z Belgie, ale v současné době žije v Paříži. Dvaačtyřicetiletý skladatel a pianista vyrůstal na klasické hudbě a k jazzu přešel v polovině osmdesátých let, kdy poprvé uslyšel album pianisty Errolla Garnera. Poté se věnoval studiu hry slavných jazzových pianistů – Chicka Corey, Keitha Jarretta a samozřejmě Herbieho Hancocka. Koncem 80. let strávil dva roky v New Yorku, kde hrával s trumpetistou Branfordem Marsalisem nebo se saxofonistou Kenny Garrettem. Žánrově se nikdy neuzavíral, vždy byl otevřený nejrůznějším hudebním vlivům, zejména z oblasti soulu, RnB, funku a hip hopu. Titulní skladba alba Sing Twice! je hrána pouze v triu, což dokládá Legniniho tvrzení, že navzdory řadě vokálních hostů a dechové sekci albu dominuje klasická sestava jazzového klavírního tria.

02817726.jpeg

Výběr z obsahu CD:

Yan Kadi (Eric Legnini, Mamani Keita)Sing Twice! (Eric Legnini)Snow Falls (Eric Legnini, Emi Meyer)The Source (Eric Legnini, Mamani Keita)Carmignano (Eric Legnini)

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.