21.09.2007
Irena Zemanová v Hospodářských novinách píše o filmu Ďáblova dílna, který právě vstupuje do českých kin. Předlohou k natočení německo-rakouského snímku se stala stejnojmenná kniha Adolfa Burgera, Čechoslováka, který se jako vězeň koncentračního tábora Sachsenhausen za 2. světové války účastnil padělatelské operace Bernhard.
List dále zve do pražského Divadla Archa, kde bude v neděli uveden loutkový film výtvarníka Petra Nikla Requiem. Jde o ateliérový snímek, ve kterém originální Niklovy loutky tančí na Mozartovu kompozici.
Saša Hrbotický hodnotí v Hospodářských novinách inscenaci Činoherního klubu Hrdina západu. Podle recenzenta představení plyne hladce, ale nedráždí.
Ďáblova bible má sestry i bratříčky - hlásá titulek článku dnešního Práva. Článek upozorňuje na možnost podívat se v Klementinu na významnou rukopisnou památku, Codex gigas - Ďáblova bible a píše i o digitalizované podobě díla, která má 500 megabitů, je k vidění na internetové adrese www.kb.se/codex-gigas a k dispozici bude i na internetových stránkách české Národní knihovny.
List dále připomíná, že po čtyřech měsících končí v neděli mezinárodní přehlídka umění Prague Biennale 3, která se v Karlínské hele zaměřila především na středoevropské umění a upozorňuje na nedělní aukci umění v Praze, kde zřejmě největší atrakcí bude obraz Josefa Čapka Děvče v růžových šatech.
Lidové noviny zvou na výstavu Národního divadla věnovanou 100. výročí narození vynikající operní pěvkyně Jarmily Novotné. Expozice nabízí fotografie, jakýsi průřez především jejího profesního života. Připomeňme, že Jarmile Novotné jsou tento týden věnovány i Osudy, pravidelný pořad Českého rozhlasu 3 - stanice Vltava.
Ne zcela mravná Lysistrata - tak je nadepsána recenze nové hry Divadla Semafor. Marta Švagrová soudí, že inscenaci charakterizují brilantní texty a výborná hudba a dodává, že odklon od čím dál menších forem je v Semaforu šťastným krokem. Lysistrata je totiž největší, tedy nejpočetněji obsazený, semaforský projekt od kdysi velice populární Kytice.
Ondřej Horák pak píše v Lidových novinách o knize Kena Kalfuse Americký problém, kterou v překladu Richarda Olehly vydává Odeon. Autor recenze knihu nikterak nešetří. Americký problém je z toho rodu textů, jejichž rozteklá průměrnost na čtenáři nepříjemně ulpívá - ani neurazí, jen otráví, dočteme se v Horákově hodnocení.
Pochvalu si naopak vysloužila inscenace hry Šakalí léta v pražském Divadle ABC. Jana Paterová si mimo jiné pochvaluje výkon Romana Říčaře v hlavní roli, slova chvály má ale i pro ostatní členy hereckého souboru.
Deník Lidové noviny zve na zítřejší kafkovské setkání do Siřemi u Blšan a zmiňuje se o knize esejů o scénografii nazvané Pohled do propasti, jejímž autorem je generální komisař letošního Pražského quadrienalle Arnold Aronson. Text přeložil Milan Lukeš, publikace vychází péčí Divadelního ústavu.
Mladá fronta Dnes láká ke sledování televize. ČT 1 uvede v neděli premiéru televizní hry scenáristy Jiřího Hubače a režiséra Zdeňka Zelenky Hodina Klavíru. Inscenace volně navazuje na televizní filmy Tažní ptáci a Ikarův pád, roli původně napsanou pro Vladimíra Menšíka ztvárnil Bolek Polívka.
Mladá fronta Dnes rozmlouvá dále s frontmanem skupiny Elán Jožem Rážem před dnešním vystoupením kapely v newyorské Carnegie Hall a přináší také rubriku Umění a kritika.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Anton Pavlovič Čechov: Višňový sad. Mistrovské drama s Tatianou Dykovou v hlavní roli
-
Mario Gelardi: Zlomatka. Tesařová a Myšička v italské hře o následcích jednoho coming outu
-
Paolo Sorrentino: Tony Pagoda a jeho přátelé. Poezie, vulgarita i něha v příbězích plných nostalgie
-
Michel Houellebecq: Podvolení. Francie blízké budoucnosti a příběh o hledání víry, lásky a hranic
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.