20.4.
Hospodářské noviny svou kulturní stranu otevírají portrétní fotografií ruské sopranistky Anny Nětrebkové. Autor textu Petr Veber se rozepisuje o jejím novém kompaktním disku, který má název Ruské album. Podle recenzenta se tato přední operní pěvkyně po delší době konečně dostala k hudbě své vlasti a v nahraných skladbách zcela autenticky vyniká její temně podbarvený zajímavý hlas. Veber dále poznamenává, že zpěvaččinu skvělou emotivní interpretaci znamenitě podporuje orchestr petrohradského Mariinského divadla s dirigentem Valeriem Gergijevem, kterého české publikum poznalo před několika lety při festivalu Pražský podzim. Na této kulturní události se objeví i v letošním roce. Vystoupí společně s Rotterdamskou filharmonií, což uvádějí nejen Hospodářské noviny, ale i kulturní strana Práva.
Lidové noviny oznamují, že Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK od příští sezóny jako naprostou novinku posluchačům umožní sestavení vlastní abonentní koncertní řady z nabídky orchestrálních i komorních cyklů. List dále uvádí, že šéfdirigenta orchestru Jiřího Kouta čeká i se zahraničními zájezdy od letošního září do června příštího roku bezmála padesát společných vystoupení.
Mladá fronta Dnes otiskuje pietní vzpomínku na hudebního skladatele, aranžéra, pianistu i šéfa Velkého jazzového orchestru Emila Ludvíka, který zemřel v nedožitých devadesáti letech. List uvádí, že Emil Ludvík začal veřejně vystupovat v květnu roku 1940 a v jeho orchestru působila řada výrazných jazzových osobností. Také nezapomíná na okolnost, že patřil k prvním signatářům Charty 77. O Emilovi Ludvíkovi píší také Lidové noviny. V tomto listu dále čteme, že pražská Akademie múzických umění pořádá v Sále Martinů koncert k nedožitým dvaašedesátým narozeninám hornisty České filharmonie Zdeňka Tylšara, který náhle zemřel loni 18. srpna. Program se koná zítra a začne v 19 hodin 30 minut.
Věra Míšková na kulturní straně Práva oznamuje, že prestižní mezinárodní filmový festival ve francouzském letovisku Cannes se koná od 16. do 27. května. Letošní 60. ročník podle Míškové poskytne příležitost třinácti začínajícím režisérům, aby se v soutěži o Zlatou palmu utkali s tvůrci světových jmen. Právo dále uvádí názvy několika filmů, které budou mít v Cannes světovou premiéru. O přehlídce se zmiňuje také redaktorka Lidových novin Darina Křivánková. V jejím textu čteme, že ačkoli ve včera zveřejněném programu canneského festivalu není v hlavní soutěži ani jeden český film, tuzemská kinematografie v ní zastoupená bude. "Postará se o ně divadelní režisér a příležitostný herec Miroslav Krobot, jemuž svěřil hlavní roli ve svém snímku maďarský režisér Béla Tarr", čteme v Lidových novinách.
Další článek tohoto listu zve na premiéru, která se zítra koná v Komorním divadle Plzeň. Jeho soubor nastudoval slavný Kiplingův dobrodružný příběh chlapce, který vyrostl mezi zvířaty v indické džungli a naučil se znát jejich zákony. Muzikál má název Kniha džungle, autorem libreta i režisérem a choreografem je Radek Balaš, hudbu složil Ondřej Brousek. Podrobnosti o této premiéře nabídneme v dnešní Mozaice krátce před osmou hodinou .
Spolupracovník Hospodářských novin Petr Matoušek se v bezmála celostránkovém textu rozepisuje o letošním ročníku soutěžě Magnesia litera. Ceny budou vyhlášeny pozítří v pražské Městské knihovně a Matouškův zasvěcený text se zabývá kategorií Překlad roku. O Cenách Magnesia litera se zmiňuje také redaktorka Mladé fronty Dnes Alice Horáčková. Její článek se zabývá kategorií Objev roku. Josef Košťálek.
Nejposlouchanější
-
Jack London: Tulák po hvězdách. Román o utrpení a svobodě bezmocného jedince odsouzeného na doživotí
-
Ivana Gibová: Babička©. Rafinovaná cesta do hlubin dětství
-
Jon Fosse: Syn. Čtyři zlomení lidé a křehký příběh o neúspěšných „pokusech o život“
-
Gilbert Keith Chesterton: Boží trest. Otec Brown pátrá, kdo prorazil záletníkovi lebku kladivem
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.