20. 08. 2008

Srpnové událostí roku 1968 a let následujících připomínají Lidové noviny také na své kulturní straně. Přibližují osud kontroverzní osobnosti - herce, ředitele divadla a literáta Miroslava Mráze alias Xavera. Rád líčil, jak v srpnu 1968 přišel v Praze na sovětskou ambasádu, kde visel prý jen jeho kabát a klobouk. Za rok se už na věšáku tísnily desítky svršků. Známým se ale Mráz stal krátce po invazi rozhlasovými pětiminutovkami Hovoří k vám Xaver. Podepsal se na životech mnoha lidí, které vyhazoval z práce, vytvářel atmosféru strachu a měl zvláštní metody ve školícím rozhlasovém středisku v Liberci. Přitom se Mráz kamarádil i se slušnými lidmi, často nepohodlnými režimu. Jak jeho život pokračoval a skončil, se dozvíte z článku Jany Machalické.

Nebo si počkejte na rozhlasový seriál o Mrázovi, který přichystal dramatik Jan Vedral. Jak říká v rozhovoru pro Lidové noviny, i přes to, že prostudoval mnoho materiálů, tak stále neví, kdo Mráz vlastně byl. "Jestli to byl klaun, který hrál sám sebe, tak to byl génius," prohlásil Vedral. Jeho sedm hodinových her bude mít název Xaver a podtitul Rozhlasový román. Natáčet začne režisér Petr Mančal v lednu příštího roku. Hlavní roli ztvární herec Tomáš Töpfer.

Právo a Hospodářské noviny píší o snímku Máj režiséra a kameramana Františka A. Brabce. Film zítra vstoupí do kin. Stane se tak po osmi letech, kdy měla premiéru Kytice na motivy Karla Jaromíra Erbena. Tehdy snímek podle Práva zaznamenal větší úspěch, než se čekalo. Teď si Brabec vybral Máchovo dílo - jeho příprava byla ovšem oproti Kytici náročnější. "Nebylo možné škrtnout nejznámější verše, a přitom jsem museli stvořit filmový příběh. I proto se Máj dostává do kin deset let od prvního nápadu," řekl Brabec Právu.

Hospodářské noviny svou recenzi nadepsaly titulkem: Brabcův Máj, divadlo zneužitého romantismu. Autor článku Petr Fischer se v první větě ptá, jestli má smysl z básně vytvářet film. Brabec vyrazil stejnou cestou, jako při natáčení Kytice, a v trpném opakování téhož ztratil i to, co napoprvé ještě mohlo stát za pozornost, myslí si kritik a pokračuje: Brabec Máj přečetl jako baladu o otcovraždě a nešťastné lásce a zapletl ji do sítě obrazů, reprezentující romantický kánon, v němž se krása přírody spojuje s "bolestnou radostí" lidského osudu. Obrazy, které režisér nabízí, se podle Fischera ze všeho nejvíce podobají fotografiím Jana Saudka - prvoplánově hezké, ale také prázdné (slovo kýč by bylo urážkou autora filmu i pojmu kýč). Redaktor hodnotí kladně výkon herce Vladimíra Javorského v roli faráře.

K Salcburskému festivalu se na stránkách Mladé fronty Dnes vrací v recenzi Věra Drápelová. Letošní přehlídka patřila tématu láska a smrt. O ní pojednává také aktovka Bély Bartóka Hrad knížete Modrovouse. Jeho jediná opera je o obávaném knížeti, který likviduje své manželky. Většinou se uvádí v kombinaci s kratšími operami jiných autorů, ale v Salcburku zvolili monotématický večer. Drápelová si myslí, že nápad to jistě není špatný, i když jeho zpracování vyznělo spíše problematicky. Modrovouse nizozemský režisér Johan Simons ztvárnil jako bezmocného válečného invalidu na vozíku. "Sólisté dělali, co mohli, ale ve skutečnosti neměli, co hrát, takže většinu času manipulovali s vozíkem," všimla si autorka. Vyzdvihla přitom pěvecké výkony protagonistů, ale hlavně dirigenta Vídeňské filharmonie. Představení dala 60 procent.