18. července 2012

Maroko je pro umělce ze Západu trvalou inspirací: místní hudebníky zde před půl stoletím natáčel Brian Jones, kytarista Rolling Stones, brzy po něm Maroko navštívil Jimi Hendrix, později byla tato země cílem amerických jazzmanů.

Výlet do Maroka se nedávno stal inspirací pro album Berberská elegie, které uslyšíme v dnešní Mozaice. Jeho iniciátorem je belgický saxofonista Ludovic JeanMart. Když vyjel na jih Maroka a setkal se tam s jednostrunnými houslemi rebab, natolik ho okouzlily, že pak se dvěma marockými hráči a třemi Belgičany založil skupinu Gansan. Tvoří ji kytarista Nicolas Dechêne, basista Luc Evens a bubeník Benoît Ruwet, marockou stranu reprezentuje hráč na perkuse Ahmed Khaili a Foulane Bouhssine, který příležitostně zpívá a hraje na marocké housle rebab.

Elégie Berbere

Tamount Ifassen

V Maroku nežijí jen Arabové, kteří sem přišli v době expanze islámu v 7. století, či Berbeři, potomci původních obyvatel. Setkáme se tu i s černými Afričany, což jsou potomci otroků, do Maroka zavlečených přes Saharu poté, když marocká armáda dobyla koncem 16. století křižovatku karavan Timbuktu, ležící na území dnešního Mali. Tito černoši si do Maroka přinesli svoji hudbu i spiritualitu, kterou propojili s islámem. Výsledkem této fuze jsou rituální zpěvy doprovázené hlasitými plechovými kastanětami, které uslyšíme v úvodu další ukázky z alba Berberská elegie skupiny Gansan.

Timanssit

Targha

Berbeři, původní obyvatelé Maroka, patří do stejné jazykové rodiny jako třeba Tuaregové, kteří žijí jako kočovníci a vůdci karavan v pouštních oblastech. Podobně jako jiné etnické menšiny představují národ bez státu, ale mají svoji vlastní vlajku, a v minulosti si dokonce vytvořili vlastní písmo, které lze snadno identifikovat – mezi jeho znaky totiž převládají čtverečky, kroužky a další geometrické obrazce.

Název další skladby, White Nights At Casanegra, Bílé noci v Casanegra, obsahuje zjevnou přesmyčku na název marockého přístavu i letoviska, Casablanca.

White Nights At Casanegra

Yan Yan

L'oreille d'Abeille

Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Ludovic JeanMart