10. prosince 2010
Cheikh Lô - Jamm
Hudbu současného Senegalu zná západní publikum především díky jednomu z nejslavnějších afrických zpěváků, Youssou N'Dourovi. O to větším překvapením je setkání s Cheikhem Lô, jehož hudební vize je výrazně odlišná. Zatímco v hudbě Youssou N'Doura dominoval syrový rytmus mbalax, Cheikh Lô přišel s barevně pestrou hudbou s akustickými nástroji a přesahy do karibských stylů, včetně reggae i kubánské hudby. Cheikh Lô svá alba vydává zhruba v pětiletých intervalech, ale každé z nich představuje hudební lahůdku té nejvyšší kvality. Poslední z nich se jmenuje Jamm, což v senegalském jazyce wolof znamená mír. Písně z nového alba představil Cheikh Lô letos v létě v Anglii na slavném festivalu Womad.
Conia
Jamm
Na novém albu senegalského zpěváka Cheikha Lo je i píseň s francouzským názvem 'Il N’est Jamais Trop Tard', Nikdy není příliš pozdě. Nejedná se ale o coververzi nějakého francouzského hitu, původně je to píseň z repertoáru velmi slavné skupiny Bembeya Jazz z Guineje. Cheikh Lo v ní zpívá o emigraci Afričanů do Evropy a původní text rozšířil o svoje vlastní verše: "Všichni mí přátelé odešli, ale já jsem zůstal, abych sloužil své zemi. "
Il N'est Jamai Trop Tard
Warico
Cheikh Lo natáčel své album Jamm v Dakaru i v Londýně, a jedním z prominentních hostů kteří k nahrávkám přispěli byl americký saxofonista Pee Wee Ellis, bývalý spoluhráč funkového zpěváka Jamese Browna. Následující skladba 'Bourama' se zrodila během zvukové zkoušky, když byl Cheikh Lo společně s Pee Wee Ellisem před lety na turné.
Bourama
Ne Parti Pas
Folly Cagni
Sankara
Autor (vše, pokud není uvedeno jinak): Cheikh Lo
Nejposlouchanější
-
Lars von Trier: Dogville. Město, kde každý zná každého. A kde se cizinka může stát snadnou kořistí
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
-
Na dně bazénu je sedlina, Onehdy vám ke mně přijde. Dvě povídky Edvarda Valenty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.