Zvláštní zacházení (1/3): Rodinný tábor terezínských Židů v Osvětimi-Březince

9. březen 2014
Prameny a proudy

V těchto dnech si připomínáme jednu z nejtragičtějších událostí moderních českých dějin: před sedmdesáti lety (v noci z 8. na 9. března 1944) zahynulo v plynových komorách více než 3700 lidí, obyvatel rodinného tábora terezínských Židů v Osvětimi Birkenau. Byla to zřejmě vůbec největší masová vražda československých občanů.

V září 1943 přijelo z ghetta Terezín do Osvětimi ve dvou transportech pět tisíc Židů z českých zemí. Dostalo se jim na tamní poměry nezvyklého přijetí: neprocházeli selekcí (tj. nebyli vražděni v plynových komorách ihned po příjezdu), nebyly jim oholeny hlavy, rodiny se nemusely rozdělit.

Všichni příchozí se dostali do sekce BIIb, jíž se začalo říkat Familienlager nebo terezínský rodinný tábor. Nepanovaly v něm lepší podmínky než v jiných sekcích, nicméně například děti směly přes den pobývat ve společném baráku, vyzdobeném kresbami na stěnách, kde se učily, hrály si.

V prosinci 1943 přibyl do rodinného tábora další terezínský transport, tentokrát národnostně smíšený. Členové osvětimského odboje zjistili, že obyvatelé BIIb mají v osobních kartách předepsánu šestiměsíční karanténu a poté Sonderbehandlung neboli „zvláštní zacházení“ – v nacistickém úředním jazyce se tím termínem označovalo zabití z rozhodnutí státních orgánů.

Těsně před tím, než „karanténní“ lhůta členům zářijových transportů vypršela, dostali příkaz napsat do Terezína korespondenční lístky s pozdějším datem. Poté jim Němci oznámili, že budou převezeni na práce a donutili je nastoupit do náklaďáků, které však zamířily k plynovým komorám. V noci z 8. na 9. března 1944 tak bylo zavražděno téměř 3800 čs. Židů.

Krematorium v Osvětimi

Lidé z prosincového transportu v hrůze čekali, co se stane, až se i jim naplní vyměřený čas. V květnu 1944 dorazili do BIIb další vězňové z Terezína – a v červnu téhož roku proběhla v rodinném táboře selekce. Menší část Židů deportovali Němci na práci, zbývajících šest až sedm tisíc zplynovali během dvou nocí mezi 10. a 12. červencem. Dosud se přesně neví, proč nacisté rodinný tábor vytvořili.

V třídílném rozhlasovém dokumentu Zvláštní zacházení, který připravil Adam Drda, vzpomínají přeživší z rodinného tábora: Anna Hyndráková, Erich Terner, Zuzana Růžičková, Jiří Steiner, Toman Brod, Anita Franková, Ruth Bondyová a další.

autor: adr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.