Zuzana Štefková: Pouliční galerie Artwall chce diváky vytrhnout ze stereotypu
Může být galerie feministická a ekologická? Lze skloubit aktivismus s akademickou činností? Odpovědi hledala ve Vizitce teoretička umění z Univerzity Karlovy a kurátorka galerie Artwall.
„Někteří lidé mají pocit, že je současné umění neoslovuje, a tím pádem se do galerií nevypraví,“ připouští teoretička umění Zuzana Štefková. Sama působí jako kurátorka galerie Artwall, která však může mít denně až tisíce návštěvníků. Stačí, když půjdou nebo pojedou kolem opěrné zdi Letenských sadů v Praze. Výstavy jsou totiž pouliční.
Máme možnost vypravit se za divákem a ukázat mu něco, co ho vytrhne ze stereotypu, ve kterém se pohybuje. Můžeme mu formou vizuální zkratky ukázat problém, kterého si ani není vědom.
Galerie Artwall podpořila pochod středoškoláků za ochranu životního prostředí – aktuální výstava byla přelepena nápisem „Stávkujeme za klima“. Zuzana Štefková ale nechce zůstávat jen u projevů sympatie. Proto se zajímá o způsoby, jak by se i pořádání výstav mohlo stát ekologičtějším.
V souvislosti s fungováním kulturních institucí zdůrazňuje téma péče: „Je třeba se na ně dívat jako na živoucí organismy, které se mohou vzájemně podporovat.“ Štefková si to uvědomuje i díky tomu, že je sama matkou. „Fascinuje mě, že je to téma, které dalece přesahuje zkušenost rodičovství. A to v tom, jak revolučně jinak ukazuje kontext umělecké tvorby a nároky, které jsou kladeny na umělce a umělkyně.“
Kritizuje představu, podle které muž studuje umění s tím, že se mu bude věnovat, zatímco u ženy je umění často vnímáno jako aktivita, jíž za pár let kvůli povinnostem nechá. Taková představa podle Štefkové souvisí s nerovnostmi. Co by s nimi měly dělat galerie? „Usilovat o organické začleňování žen do provozu tak, aby realita na výstavách odrážela, že v současnosti vysoké školy vypouštějí do světa umělce a umělkyně v rovné míře.“
Nejposlouchanější
-
Molière: Lakomec. Ivan Trojan v titulní roli slavné komedie, v níž jde o peníze až v první řadě
-
Jaroslav Hašek: Na opuštěné latríně, Spravedlnost zvítězí. Dvě humoresky od mistra české literatury
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Alexandre Dumas ml.: Dáma s kaméliemi. Příběh o tragické lásce pařížské kurtizány
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
