Zimomriavky a jiné sladkosti
Českému šansonu vyrostla pod střechou brněnského HaDivadla další přesvědčivá interpretka - jmenuje se Mariana Chmelařová a v povědomí mnohých zůstává stále spíše herečkou, ačkoli si už v roce 1991 zazpívala na prvním albu dnešního Čechomoru Dověcnosti a své písně jí dávno před svou tragickou smrtí svěřoval i enfant terrible "malých scén" Jiří Bulis.
Do moravské metropole přišla rodačka z Bardejova před dvaceti lety a vedle práce s renomovanými režiséry Goldflamem, Jařabem, Pitínským či Fedotovem se od konce devadesátých let v HaDivadle realizovala také v dodnes uváděném představení Komediograf, kde po boku Lišky, Matonohy či Daniela křísila k životu klasický kabaret.
V pásmu skečů scénáristy a režiséra Luboše Baláka měly vždy své místo také "písničky o možném i nemožném", často svěřované právě Marianě. Skladby neobyčejně všestranného Zdeňka Krále se posléze staly základem repertoáru skupiny Minach, pojmenované podle divadelní hry Ivy Klestilové napsané právě pro Chmelařovou. V roce 2004 vydali Minach debutové album Balada pro Bardotku, Mariana odešla ze stálého angažmá a v jedné z brněnských pasáží si otevřela čokoládovnu. Nabízet ale nepřestala ani dobrůtky hudební - na prahu letošního jara připravila se svou již lehce personálně obměněnou skupinou další album Zimomriavky.
Jestliže Balada pro Bardotku zachycovala ve více či méně autentické podobě divadelní písničky nastřádané za deset let kabaretního účinkování, repertoár nové desky již vypovídá o soustředěném hledání odpovídající atmosféry a solidní studiové práci. Každá ze třinácti vesměs Králových skladeb se pokouší promlouvat jinou aranžérskou řečí - vedle tónů členů základní sestavy kapely (klavír, elektrická kytara, kontrabas) o sobě dávají slyšet i hosté hrající na fagot, trubku či prekuse. Rozmanité je také ladění textů od milostných témat Klestilové pro grotesku Maria Buzziho. Mariana Chmelařová má však takřka vždy o čem zpívat - a zvládá to s neobyčejnou noblesou.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
