V sobotu ráno nás zastihla smutná zpráva. Do hereckého nebe odešla legenda, herec Luděk Munzar. Bylo mu 85 let. Vynikal na jevišti, v dabingu i v rozhlasové tvorbě. Poslechněte si jeho nezaměnitelný hlas v hlavní roli ve hře Bouřka od Augusta Strindberga.
Změna v programu:
V neděli 27. 1. od 14 hodin odvysíláme Romanci pro křídlovku, lyrickoepickou básnickou skladbu Františka Hrubína v původní nezkrácené nahrávce z roku 1962. Čte Luděk Munzar.
Munzar patřil k nejvýraznějším hercům své generace. Přes 30 let působil v Národním divadle, kde si často zahrál se svou manželkou Janou Hlaváčovou.
Výraznou stopu zanechal také v televizi nebo v dabingu. Svůj hlas propůjčil zejména americkému herci Paulu Newmanovi. Před filmovou kamerou se objevoval míň, ztělesnil například skladatele Leoše Janáčka.
Herectví Luďka Munzara mělo blízko k takzvanému severskému stylu. Jako světlovlasý, urostlý muž dával postavám bez přehnaných vnějších gest silné vnitřní napětí. Sám si navíc často pohrával s myšlenkou, že má kořeny ve Švédsku.
Do hereckého nebe odešla legenda, 26. ledna zemřel herec Luděk Munzar. Patřil k nejvýraznějším hercům své generace. Přes 30 let působil v Národním divadle, kde si často zahrál se svou manželkou Janou Hlaváčovou. Do vysílání mimořádně zařazujeme hru Bouřka od Augusta Strindberga, ve které Luděk Munzar ztvárnil hlavní roli.
Přitom měl ale velmi silný vztah k české zemi a vstup na prkna Národního divadla v roce 1957 bral jako velkou poctu. Měl štěstí na silné režisérské osobnosti – Josef Pleskot, Miroslav Macháček nebo Otomar Krejča. V jeho legendární inscenaci Romea a Julie hrál Merkucia. Mimořádné výkony pak předvedl třeba ve Faustovi, Zadržitelném vzestupu Artura Uie nebo Našich furiantech.
Mnoho velkých hereckých příležitostí dostal Luděk Munzar také v rozhlase. V Letu do nebezpečí hrál profesionálního pilota, který vysílačkou navádí na přistání nezkušeného kolegu. Letectví byl i soukromý koníček Luďka Munzara, stejně jako rychlá auta. S veteránem Tatra se stal v roce 1989 mistrem Evropy.
V roce 1990 odešel ze stálého angažmá, věnoval se své milované poezii a spolupracoval třeba na televizních cyklech o putování za rozhlednami, prameny nebo památnými stromy. V roce 2011 získal cenu Thálie za celoživotní mistrovství.