Zdeněk Vimr, sbormistr a pedagog

Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.

Telefonotéka moderátora Ilji Šmída se Zdeňkem Vimrem byla jakýmsi setkáním dvou dlouholetých přátel, absolventů plzeňské Pedagogické fakulty. Oba prošli plzeňským sborem Česká píseň a zažili několik posledních let působení zakladatele sboru, sbormistra a skladatele Zdeňka Lukáše, v jeho čele.

Zdeněk Vimr se po jeho nuceném odchodu z Plzně stal po několika letech jeho nástupcem, v roce 1990 pak založil sbor Nová Česká píseň, který vede dodnes. Pečuje o Lukášův skladatelský odkaz a oddaně interpretuje jeho skladby. V pořadu se jméno Zdeňka Lukáše stalo leitmotivem nejen ve vzpomínkách, ale především v hudebních ukázkách, které jsou cele věnovány jeho sborovému dílu, a to v podání Nové České písně z celkem pěti CD, které byly tvorbě tohoto dnes již zesnulého Mistra české soudobé hudby věnovány. Telefonáty několika posluchačů ocenily Lukášovu hudbu. Dlouholetý Lukášův přítel, emeritní první violista České filharmonie a mj. první interpret Lukášova violového koncertu Karel Špelina si posteskl, že Lukášova hudba v rozhlase zní velmi málo, posluchačka Iva z Moravy zase ocenila, že může slyšet tolik sborových skladeb autora, jehož duchovní hudba je často zpívána i v církevním prostředí.

Zdeněk Vimr působil 37 let jako odborný asistent a docent na katedře hudební kultury Pedagogické fakulty dnešní ZČU v Plzni, a tak vzpomněl na vynikající osobnosti z dob svých studií (a některé své pozdější kolegy), jako byli hudební teoretik Bohumil Dušek, nezapomenutelný sbormistr Jaromír Klobouk, skladatel Jiří Štěpánek, ale také doc. Vlasta Bokůvková, která jej jako profesorka pěvecké výchovy na PF přivedla ke Zdeňkovi Lukášovi. Stali se pak nejen kolegy v České písni, ale také na katedře – paní doktorka, která je dodnes v plzeňském hudebním životě aktivní, v telefonátu vzpomněla na své setkávání se Zdeňkem Lukášem a také ocenila působení Zdeňka Vimra na fakultě i ve sborovém životě.

V neposlední řadě byla připomenuta hostova činnost sbormistra opery Divadla J. K. Tyla v Plzni.

Čtěte také: Archiv odvysílaných dílů Telefonotéky.