Žárlivá postel

Povídky "z jiného světa" (jak je nazval autor) jsou vlastně naopak pohledy na ten náš svět; na svět, který dokáže být ubohý, jímavý, krutý, smyslný a nelogický. Na samém dně najdeme groteskní dvojici bezdomovců koupajících se v mléce, někde uprostřed se nachází námořník a zkrachovalý hrabě a na vrcholu se pořádá šaráda se Švejkem a Járou Cimrmanem u příležitosti delegace z Evropské unie. K doplnění alegorických postav českého národa už chybí jen venkovská zabijačka, nevěrná Michaela, Martin Hlaváček ze seznamu spolupracovníků STB, smyslná Inés s italským manželem, slizký docent Dvořák s krásnou studentkou, přetvařující se a nenávidící starý Mergl bez nohy a nakonec sám bohémský básník s chaosem vztahů a myšlenek.

"Je to všechno ze života, ale pochopitelně, že všechno jsem osobně neprožil. Něco jsem jen slyšel, hodně jsem v těch povídkách domyslel," říká autor v jednom z interview. Fantazii mu rozhodně nelze upřít. Každé téma v sobě skrývá i filozofickou rovinu. Nehledejte však žádný skrytý smysl toho, co se na stránkách odehrává. Takhle se to stalo, život jde dál a pamatujte si, že: Postel je jako žena a jako muž. Narodíš se v ní, stůněš v ní, miluješ se v ní, dítě na svět v ní přivádíš, odpočíváš v ní, spíš v ní, hřešíš v ní, umíráš v ní, třetinu života v ní trávíš. Tvoje postel žárlí na všechny ostatní postele, v nichž jsi spala, Na všechny postele světa, na hotelové postele v Paříži, Londýně, New Yorku... Na všechny postele žárlí.

Jaroslav Holoubek v Tandemu|foto: Petr Jindra

Jaroslav Holoubek, Žárlivá postel, Knižní klub 2008, 253 s.