Zajímavosti ze světa vědy

Dlouholetá spolupráce týmu vědců pod vedením Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu Akademie věd a britských laboratoří v Cambridge a Nottinghamu přinesla nové úspěchy. Podle informací Odboru mediální komunikace Akademie věd fyzikové uveřejnili na stránkách předního odborného časopisu Nature Nanotechnology další objev: jde o nový fyzikální princip magnetické rezonance. Ta představuje ve fyzice základní metodu pro studium nových magnetických látek. Při použití známých magnetických prvků se může využít například k diagnostickým účelům v medicíně. Podle uvedené vědecké práce nyní čeští fyzikové se svými britskými kolegy představili nový fyzikální princip magnetické rezonance. Zjistili, že relativistické chování elektronů umožňuje využít magnetickou rezonanci v elektronických nanosoučástkách. Jinými slovy – ukázali, že pomocí této metody je možné provádět podrobná pozorování v magneto-elektrických součástkách o nepatrných rozměrech jen několika desítek nanometrů – nanometr je jedna miliontina milimetru. Elektrického a magnetického chování elektronů využívá speciální obor na pomezí magnetismu a elektroniky zvaný tzv. spintronika, a to například v novém typu operačních pamětí.

Samičky krásně zbarveného motýlka zvaného ohniváček černokřídlý přijmou dvoření samečka jen jednou – a pak už pozornost samečků odmítají jako nežádoucí. Používají přitom účinnou strategii, jak se pronásledování neodbytných nápadníků vyhnout. Japonští vědci podle agentury Reuters pozorovali, že některé samičky ohniváčků skládají křídla, když se v blízkosti objeví sameček stejného druhu. Když však kolem letí motýl jiný, nechají křídla široce rozevřená. Badatelé zkoumali, co toto chování znamená: Umístili do blízkosti ohniváčky černokřídlé obou pohlaví a sledovali jejich reakce. Zjistili, že mladé samičky, které se ještě nepářily, nechávají křídla otevřená, aby si jich partner mohl všimnout. Ovšem ty, které už o takovouto pozornost nestojí, svá nápadně zbarvená křídla složí – takže jsou méně vidět a mohou zůstat nepozorovány. Vyhýbají se tak ovšem jen příslušníkům svého vlastního druhu. V blízkosti jiných motýlů však takováto opatření nejsou nutná – a samičky ohniváčka se většinou nadále ukazují v celé své kráse. Podrobnosti japonští biologové uveřejnili v odborném periodiku Ethology.

Ethanol neboli etylakohol je základní součástí alkoholických nápojů – a obratlovci měli geny sloužící k jeho rozkladu už 310 milionů let předtím, než kvetoucí rostliny začaly tuto látku produkovat ve velkém množství. Jak připomněl týdeník New Scientist s odvoláním na odborné periodikum Chemiko-Biological Interactions, původně se mělo za to, že gen pro tvorbu enzymu, který se podílí na metabolismu ethanolu, se vyvinul u lidí až v reakci na výrobu alkoholických nápojů. Když však byl tento enzym zvaný alkoholedehydrogenáza objeven i u dalších živočichů, vědci usoudili, že se vyvinul proto, aby pomohl zpracovávat alkohol vznikající kvašením plodů kvetoucích rostlin. Ty se objevily na Zemi zhruba před 140 miliony let. Nyní však Héctor Riveros-Rosas z Mexické národní autonomní univerzity analyzoval genetický materiál různých živočichů – a ukazuje, že zmíněný enzym se poprvé objevil u obratlovců už před 450 miliony lety – tedy dlouho před kvetoucími rostlinami. Je to dokonce ještě dříve, než se na Zemi objevily jehličnany s bobulemi, které mohly kvasit a vytvářet přitom malé množství alkoholu. Mexický vědec soudí, že enzym alkoholedehydrogenáza mohl původně sloužit ke štěpení přirozeně se vyskytujících hormonů – a teprve později se začal využívat i ke zpracování alkoholu. U některých živočichů se však gen pro tento enzym objevuje až později – například u mušky octomilky před 70–135 miliony lety. Podle nové studie to skutečně mohla být reakce na objevení se ovoce.