ZAD. Portrét jednoho boje. Co vedlo k rozpadu autonomního hnutí na západním cípu Francie?

Duben 2018. Vyklízení ZADu. Vzduchem létají granáty? Tak si pojďme zahrát tenis
Duben 2018. Vyklízení ZADu. Vzduchem létají granáty? Tak si pojďme zahrát tenis
0:00
/
0:00

Co se stane, když nepřítel zmizí? A mají vůbec komunitní hnutí smysl? 

Třicet kilometrů severozápadně od francouzské metropole Nantes leží vesnice Notre Dame des Landes. Její jméno zná dnes snad úplně každý, minimálně ve Francii. Na místě všeobecně známém pod názvem ZAD (zone à défendre, oblast určená k obraně), které se rozprostírá na téměř 2000 hektarech půdy, se už od 60. let bojovalo proti výstavbě nového letiště. Tento boj skončil 17. ledna 2018 prohlášením vlády o odstoupení od realizace kontroverzního projektu. Podle jedné skupiny odpůrců letiště jde o historické vítězství, druhá si však stojí za názorem, že zdaleka není vyhráno.

Natáčení dokumentu probíhalo během tří týdnů v létě 2018. V kontextu dlouholetého boje se jednalo o přelomové období. Jednak jsem místo navštívila již po onom historickém lednovém vítězství a zároveň jen několik měsíců po masivní policejní intervenci z dubna 2018, která vedla ke zničení východní části území. Bylo to období velkého zmatku uvnitř obrovského a velmi různorodého hnutí. Období hledání nové identity a smyslu boje. Mou snahou bylo vytvořit portrét tohoto unikátního boje, o kterém v českém mediálním prostoru zaznívá jen pramálo, zatímco ve Francii byl posledních pár let jedním z hlavních celospolečenských témat.

ZAD; experimenty všeho druhu

Návrh na stavbu letiště, stejně jako občanský odpor proti němu, vzniká už v 60. letech minulého století. Poté je projekt po druhém ropném šoku v roce 1973 pozastaven, znovu ho křísí až v roce 2000 nantský starosta Jean-Marc Ayrault, na jehož počest se také projektu občas přezdívá namísto francouzského aéroport Ayraultport. Občanská mobilizace znovu nabírá na síle v roce 2009, kdy se v okolí Nantes koná Klimatický kemp. Na výzvu místního spolku „Vzdorující obyvatelé“ (Habitants qui résistent) se v nadcházejících měsících na ZADu zabydlují nově příchozí z mnoha koutů Francie i celé Evropy. Staví si chatrče na zemi i ve stromech, squattují opuštěné farmy, zřizují „supermarket“ s recyklovaným i vypěstovaným jídlem, kantýnu, bibliobus, místní noviny či vlastní pekárnu. Experimentům v jakékoli oblasti lidské činnosti se zde meze nekladou. Jedná se i o velmi zajímavý sociální experiment v podobě soužití místních zemědělců, dědících půdu z generace na generaci, squatterů ze sousedního Nantes či environmentálních a jiných aktivistů. Cíl mají však společný: zabránit nesmyslné stavbě letiště a ochránit tak vzácné mokřady, zemědělskou půdu a pomalu hynoucí vzácné druhy zvířat, které zde našly útočiště.

Klíčová komunikace Route de chicane

Státní represe

S rostoucí popularitou tohoto jedinečného místa však také zesiluje nelibost státu. Jen několik měsíců po svém zvolení do funkce prezidenta ohlašuje François Hollande v říjnu roku 2012 operaci César, jejímž cílem je vyčistit území od místních obyvatel a jejich obydlí a začít tak konečně s dlouho plánovanou výstavbou. Navzdory mainstreamovému mediálnímu obrazu, který vykresluje hladký a úspěšný průběh celé operace, která měla trvat jen několik dní, je však po několika týdnech bahnitého boje jasné, že se jedná o absolutní fiasko. Obráncům vzácných mokřadů nahrává kromě skutečnosti, že se lépe vyznají v místním terénu, také obrovská solidární síť podpory zvenčí, takže nakonec, i přes počáteční početní převahu 1200 nasazených policistů, jednu z mnoha bitev o ZAD vyhrávají.

Chatrč uvnitř ZADu

Zásadní zlom v celé kauze nastává až se zvolením Emmanuela Macrona francouzským prezidentem. Po vzoru svého předchůdce se i on snaží jednou provždy skoncovat s touto mnohaletou ostudou. Hned po nástupu do funkce zřizuje tříčlennou komisi, která má za cíl znovu přezkoumat užitečnost celého projektu. Výsledky jejího šetření vedou k oficiálnímu odstoupení od stavby letiště 17. ledna 2018. Důvodem k takovému rozhodnutí však podle některých zdrojů nebyl případný environmentální dopad, ale finanční náročnost celého projektu a extrémní hluková zátěž přilehlé části Nantes. A dost pravděpodobně také strach z masivní občanské mobilizace, která během posledních pár let několikrát ukázala svou sílu v podobě početných demonstrací a jiných solidárních akcí, někdy čítajících třeba až 60 tisíc účastníků.

Notre Dame des Landes, protesty proti výstavbě nového letiště

Oficiální odstoupení od projektu je na místě velkolepě oslavováno za přítomnosti mnoha kolektivů, které se na dlouhotrvajícím boji neúnavně podílely. Součástí vládního prohlášení je ovšem také zdůraznění nutnosti obnovit na místě právo a pořádek a zprovoznit silnice protínající ZAD, oficiálně uzavřené od roku 2013. Co přesně tím bylo myšleno, začíná být jasné kolem třetí hodiny ranní 9. dubna 2018, kdy na místo přijíždí zhruba dva a půl tisíce vyzbrojených policistů spolu s několika tanky. Podle oficiální verze mají za úkol zničit asi 30 „ilegálních“ obydlí. Kolosální policejní operace začíná navzdory vyjednávání jedné části obyvatel ZADu s představiteli státu o možné budoucí podobě tohoto místa a pokračování hospodaření na místní půdě. Mezi prvními zničenými místy je i ovčí farma 100noms, která byla symbolem tohoto smírčího dialogu, čímž rozčarování a hněv nad brutalitou zásahu mezi sympatizanty ještě sílí. Intenzita policejní intervence i přítomné tanky vysílají jasnou zprávu: buď přistoupíte na naše podmínky, nebo tohle místo doslova srovnáme se zemí. Podmínky ze strany státu pro další setrvání na ZADu na sebe vzaly podobu individuálních zemědělských projektů COP (convention d’occupation précaire). Žádost o podání kolektivní formy projektu byla zamítnuta, stejně jako projekty zaměřené jinam než do zemědělské oblasti.

Nová podoba ZADu

Ze 40 podaných projektů bylo ke zkoumání přijato pouze 15, ostatní nesplňovaly některé z mnoha byrokratických pravidel, které prefektura nastavila. Tímto administrativním trychtýřem tak byla z rozhodování o osudu místní půdy vyřazena většina dosavadních obyvatel ZADu, tedy lidí, kteří ji ubránili před vybetonováním. Smlouva se státem o využívání zemědělské půdy prostřednictvím těchto projektů může být vypovězena okamžitě a uzavírá se pouze na jeden rok. Pak může, ale nemusí být obnovena. O tom, kdo a za jakých podmínek bude dalším uživatelem půdy, už totiž rozhoduje stát. Signatář projektu COP je kromě spousty jiných pravidel například povinen okamžitě upozornit stát, pokud by došlo k nelegálnímu obsazení pozemků. Stát tímto přebral plnou kontrolu nad tím, co se na místě děje.

Duben 2018. Bojovat se dá různě

Někteří z těch, co se rozhodli jít legální cestou, se o současné situaci nevyjadřují nijak radostně. Vstoupení do legálního rámce je donutilo ihned se zadlužit, jelikož musí přispívat více jak 3000 eur ročně do společného fondu, z kterého pak mají nárok na různé půjčky. Musí také respektovat velmi přísná hygienická pravidla, hlavně u chovu dobytka, a obdělávat určenou minimální rozlohu půdy. Tato pravidla se možná zdají být logická, nicméně je jich tolik a jsou tak přísně nastavena, že mnoho drobných zemědělců nejen na ZADu, ale po celé Francii, mluví o administrativní šikaně, která mnohé z nich nutí opouštět svá živobytí a některé dokonce dovedla až k sebevraždě. Takových případů bohužel každým rokem přibývá. Veškerá produkce je kvantifikována, racionalizována a optimalizována. Vše je pod přísným státním dohledem a zisk je opět, zdá se, to jediné, oč tu běží.

Domeček „Gourbi“ před zničením

Hnutí se tak díky tomuto státnímu manévru do velké míry roztříštilo. Pro jednu část jeho podporovatelů je vyhráno, letiště se stavět nebude a dál není co řešit. Jiná skupina obyvatel ZADu s tím však nesouhlasí a nepřestává se řídit heslem Proti letišti a jeho světu, které se stalo takovým mottem dlouholetého boje. Pod odporem k tomuto „letištnímu světu“ se mimo jiné skrývá právě snaha vymanit se z kapitalistického způsobu myšlení, ať už se jedná o vztah k půdě a způsob jejího využívání nebo vztah k penězům či třeba oblast mezilidských vztahů. ZAD byl experimentální prostor v mnoha ohledech. Právě proto, že byl osvobozen od přísných byrokratických a finančních pravidel, zde bylo možné zkoušet nové, šetrnější způsoby hospodaření, pěstování potravin, chovu dobytka nebo stavby obydlí. Používám záměrně minulý čas, protože nic z toho už zde velmi pravděpodobně za nových podmínek možné nebude. A asi právě proto bylo nutné ZAD normalizovat, protože představoval laboratoř jiného způsobu života, alternativu k současnému společenskému uspořádání, která v západních společnostech oficiálně neexistuje.

Autorka: Eva Lédlová
Dramaturgie: Viola Ježková
Mistr zvuku: Tomáš Pernický
Pořad byl natáčen v létě 2018 a dokončen v září 2019.