Za Jaroslavou Adamovou
V sobotu 16. června ve věku 87 let zemřela Jaroslava Adamová.
Titulky novinových nekrologů ji charakterizují jako ryzí herečku a dámu s nadhledem, poslední velkou tragédku, vášnivou a originální. Články rekapitulují její hereckou dráhu od prvního vinohradského angažmá až po plodné období v Městských divadlech pražských, přátelství s Janem Werichem i nedávné filmové počiny – Želary nebo Stínu neunikneš. Téměř se ale nezmiňují o rozhlasovém herectví Jaroslavy Adamové – a přitom její stopa v rozhlasovém archivu je pěkně dlouhá.
Jaroslava Adamová nerada poskytovala rozhovory, šetřila vyjádřeními – o to vzácnější je nahrávka pro jeden z vltavských Pátečních večerů v roce 2005. Její úvaha o herectví vychází z jednoho rozhovoru, který s ní vedl novinář Sergej Machonin. Na Jaroslavu Adamovou ve studiu odpolední Mozaiky vzpomínal dramaturg Martin Velíšek.
Nejposlouchanější
-
John Galsworthy: Sága rodu Forsytů. Hvězdně obsazená dramatizace románu nositele Nobelovy ceny
-
Federico Fellini: Lavička v parku. Rozhlasová hra slavného režiséra s Bárou Hrzánovou v hlavní roli
-
Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha. O tragickém míjení povah, srdcí i nenaplněných snů
-
Gustave Flaubert: Bouvard a Pécuchet. Rozhlasová premiéra příhod dvou pařížských písařů