Z Ruska – 20. června
Aktuality z ruské kultury připravila Jana Klusáková.
V Moskvě odstartoval literární konkurs o nezávislou literární cenu Debut. Letos se soutěží v kategoriích Rozsáhlá próza, Krátká próza, Poezie, Divadelní hra, Esejistika a Fantasy. Zásadní změna se týká věku soutěžících – zvyšuje se o deset roků; přijímají se tedy práce účastníků ve věku od 25 do 35 let. Koordinátorka soutěže Olga Slavnikovová to vysvětluje takto: „V současné době je běžné, když začínají psát lidé kolem třiceti. A za druhé, organizační výbor aktivně spolupracuje se zahraničními nakladatelstvími, které se ochotněji pouštějí do překládání prací, které nejsou tak úplně prvotiny; upřednostňují autory alespoň jedné vydané knihy.“ Porota soutěže o nejlepší debut (předsedá jí Nikolaj Koljada) i letos vybírá ze sta prací.
V úterý 14. června oslavil 60. narozeniny filmový režisér Alexandr Sokurov – část kritiky ho považuje za současnou ruskou jedničku nejen proto, že o jeho práce mají zájem ty nejprestižnější mezinárodní filmové festivaly. V živé paměti je jeho film Ruská archa (Russkij kovčeg), natočený v petrohradské Ermitáži jedním dechem, tj. v jediném záběru. Ruská archa ve své době vydělala v zahraniční distribuci 10 milionů dolarů, což byla pro ruský film rekordní částka.
Časopis Moving Pictures tehdy napsal: „Existuje jen jeden film v dějinách kinematografie, srovnatelný s Ruskou archou významem a estetickým kouzlem. Byl také natočen v jednom záběru. Je to Příjezd vlaku, dílo bratří Lumiérových.“
Své šedesátiny oslavil Alexandr Sokurov prací – dokončuje Fausta (v němčině) na motivy Goethova velkodíla. Faust bude závěrečným snímkem „tetralogie moci“: protagonisty prvních tří filmů jsou Hitler, Lenin a Hirohito. Sokurov získal do Fausta slavnou německou herečku Hannu Schigullovou a francouzského kameramana Bruna Delbonnela (točil Amélii z Montmartru a jeden díl Harryho Pottera). Sokurovův Faust bude reprezentovat Rusko na letošním filmovém festivalu v Benátkách.
Minulý týden skončil v Soči Kinotaurus – 22. ročník největšího ruského filmového festivalu. Cenu filmových kritiků získal film Vitalije Manského Vlast nebo smrt, respektive Patria o muerte – je to totiž dokument o Kubě. Cenu za nejlepší mužskou roli si odnesl Konstantin Juškevič (Estetické etudy), Cenu za nejlepší ženskou roli Taťána Šapovalovová (Lovec).
Cenu Grigorije Gorina získali tři scenáristé Estetických etud: Viktor Šamirov, Grigorij Kucenko a Konstantin Juškevič. Nejlepším kameramanem se stal Iben Bul za Portrét za soumraku. Nejlepším režisérem Bakuru Bakuradze (film Lovec). Cenu za nejlepší debut si odnesl Konstantin Buslov za film Bablo, za nejlepší hudbu Alexandr Manockov (Můj táta Baryšnikov).
Pak nastala chvíle, kdy předseda poroty Mindadze konečně vyhlašoval absolutního vítěze. Mluvil o úctě k minulosti, o nostalgii, a pak k úžasu přítomných, vyjádřeném hvízdáním, jmenoval film režiséra Fljangolce Lhostejnost (Bezrazlíčije) – natáčení začalo před dvaceti lety s tehdy mladým Fjodorem Bondarčukem v hlavní roli, bezradní tvůrci pak na film pozapomněli a těsně před letošním Kinotaurem ho „seštupovali, poslepovali, ozvučili, prostě domatlali“.
Nejposlouchanější
-
Karel Čapek: Krakatit. Román o výbušninách a snění. Poslechněte si oceněnou audioknihu roku
-
Náramný pohřeb a O zkroceném poručíkovi. Povídky dánského spisovatele a námořníka Jørna Riela
-
Podoby přitažlivosti. Povídky Miloše Urbana, Hany Lundiakové, Kateřiny Rudčenkové a dalších autorů
-
Josef H. A. Gallaš: Mé žalosti a mé bolesti. „Truchlivá autobiografie“ nešťastného autorova života
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.