Z Polska: Sarmatismus, dědictví hrdinných předků

Mozaika

Sarmatismus po několik staletí určoval podobu polské kulturu. Co se skrývá za tímto téměř exotickým slovem?Polsko- český slovník z roku 1967 objasňuje výraz „sarmatyzm" jako hanlivé označení pro polské negativní vlastnosti. Současná krakovská výstava Sarmatismus nese podtitul Sen o síle. Tušíme, že cosi je jinak, než jak nám tvrdil starý slovník. Napoví nám jedna z vystavených rytin, pocházející z roku 1601: na líci představuje sarmata ve zbroji. Rub je pak anatomickým obrazem jeho vnitřních pocitů. V srdci najdeme pohrdání smrtí, v prsou vlastenectví, v břichu kuchyni. Co byl sarmatyzm? Odkud se vzal? Jaký měl vliv na umění a kulturu Polska? Co z něho zůstalo? Právě na tyto otázky se výstava v Národním muzeu v Krakově snaží odpovědět. Za tímto účelem bylo shromážděno na sto sedmdesát uměleckých děl ze sbírek rozličných muzeí z celého Polsks. K nejzajímavějším exponátům patří portréty představitelů významných polských rodů od šestnáctého do devatenáctého století. Protože v jistých časech byl snad každý Polák urozeného původu „sarmat". Stejnou roli si může vyzkoušet každý z návštěvníků výstavy - neboť se může nechat vyfotografovat v typickém sarmatském úboru, který pro tuto příležitost připravili studenti textilní školy z Lodži. Známe ten oblek z filmových adaptací děl Henryka Sienkiewicze. Dlouhý svrchní kabátec - tak zvaný kontuš, podšitý kožešinou, přepásaný bohatě vyšívaným pásem, na nohách šaravary, kalhoty orientálního střihu, na hlavě kalpak s volavčími péry, po boku šavli. K tomu vyholená hlava. Sarmatské obyčeje a móda byly stvořeny pro muže, což souviselo s militární tradicí údajných asijských předků.Idea sarmatysmu byla totiž postavena na domněnce, že kořeny polské šlechty údajně sahají k Sarmátům, starověkému kočovnému lidu, který původně obýval oblast mezi Dolní Volhou a Donem. Odtud polská šlechta odvozovala své největší ctnosti: touhu po svobodě, pohostinnost, dobrodušnost, odvahu, hrdinství… Polsko ve znamení sarmatismu mělo být ostrovem volnosti a zároveň hrází křesťanství.Sarmatismus dal specifickou podobu polskému baroku. Čerpal hodně z východních vlivů, kladl důraz na umělecké řemeslo. Zároveň to byl sen o síle - sněný na pozadí postupující koroze státu, práva a zvyků, zároveň však na pozadí přesvědčení, že věda, poznání či rozvoj jsou zbytné. Byla to epocha zvýrazněné vizuální krásy, která zrodila polský umělecký průmysl. Proto mají na výstavě, vedle již zmíněných portrétů a ukázek mužské módy, významné místo ozdoby, dekorativní tkaniny, koberce, závěsy, pečetě i erby, dokonce i porcelán se sarmatskými motivy. Sarmatismus prostupoval celou polskou barokní kulturu a našel svůj odraz i v dílech, která se s ní později vyrovnávala. U nás dobře známým příkladem je Gombrowiczův román TransAtlantik. Jeho dramatizace ostatně v krakovském Starém divadle otevírala tematický, převážně divadelní projekt nazvaný „re_wizje / Sarmatyzm", za nímž tvoří současná výstava svéráznou tečku. Diváci ve Starém divadle mohli například zhlédnout nápaditou dramatizaci celé historické trilogie Henryka Sienkiewicze v režii Jana Klaty či scénické četby ze staropolských barokních textů.Expozici lze až do 30. května zhlédnout v historickém paláci krakovské rodiny Szołayských, který byl vybudován už v 17. století. Národní muzeum dům získalo darem v roce 1904. Dlouho v něm měla místo sbírka středověkého umění. Dnes jeho podstatnou část zabírá Muzeum secesního umělce Stanisława Wyspiańského. A je tu i prostor na příležitostné výstavy, jakou je právě ta o sarmatismu.

Sarmatyzm. Sen o potaze / Sarmatismus. Sen o síleMuzeum Narodowe, Krakow, Kamienica Szołayskich - ul. Szczepańska 11Do 30. května 2010Otevřeno: úterý - sobota 10.00 - 18.00, neděle 10.00 - 16.00

Spustit audio
autor: Ivan Matějka