Z
Pátá sbírka brněnského básníka Miroslava Fišmeistera (nar. 1976) by mohla soutěžit o nejkratší název v dějinách české poezie vůbec. Zní více než stručně, protože autor si vystačil s jediným písmenem - Z.
"Z" jako "změna"? Oproti předešlým básnickým souborům jistě - tedy alespoň v titulu, protože obsah i osobitost své poezie autor spíš promyšleně pěstuje, udržuje a propracovává. Miroslav Fišmeister vydal tři knihy v pravidelných ročních intervalech, prvotinu v roce 2005. Nit mezi nimi navazoval vždy apelativní název se skrytou výčitkou: Ten stolek je nízký! , v roce 2006 následovala knížka To okno je malé! . Do třetice, s jistou úlevou: Alespoň že postel je pohodlná... (2007; ve stejném roce přibyla ještě čtvrtá Fišmeisterova sbírka Pískoviště).
"Z" jako "zakoušení"? Při hledání vzorů, na jejichž tóninu naladil básník svoje veršování, bude asi nejsvůdnější jistý druh surrealismu. Skládanky básní bývají na první pohled podobné kolážím, neboť se v nich setkávají paradoxy (Proč se zapřísahat koni, / že mu neprozradíš ještěrčí otázky...), postupně rozvíjená překvapení (Tichá modlitba. / Rozpouštějící se cukr / praská v čaji.) a nesourodé poetismy, které jsou samy o sobě až lyrické, ale ve spojení s následným veršem lze jen těžce hledat k celku, k jednotlivým básním srozumitelný klíč: Žen je tam sedm, / ale ploty - / z nichž nejhezčí je čtvrtý - / jen tři.
Zdá se, že jde o stálé ověřování, nakolik může iracionální obsah básně přece "prorazit" slupku slov a vytvořit snad nový význam, ale možná jen o svéráznou hračku. Jako by autor hrál scrabble podle vlastních pravidel, do nichž nedává nahlédnout, a proto někdy zůstávají jím navržené významy zajímavé, svým způsobem okouzlující, ale ne srozumitelné.
"Z" jako "zmatek"? Podle výše řečeného by se to mohlo zdát, ale zároveň to je zřejmě cesta, jíž je možné Fišmeisterovu poezii přijmout, nechat se jí udivit i pobavit. Vzít ji jako hru, radost i coby možnost ozvláštnění každodenna, jako schválnost, která zpřevrací zavedený smysl a poukáže na nezvyklý detail (Za určitých okolností je včela knihou.) . V autorově charakteristice na zadní obálce se dočteme "amatérský přírodovědec". A tak také přistupuje ke skutečnosti, jako k viditelnému řádu, za jehož strukturou se skrývá běžně neviditelný, ale o to více tajemný svět.
"Z" jako "znělost"? To je nepopiratelné pozitivum této poezie - žádná sentimentální ladná skladba či hebce plynoucí melodie, občas až nepříjemná kakofonie, ale celek má svůj rytmus, poklid vždy naruší vzrušená vlna, pomalost bývá náhle zrychlována a vzletnosti přitahovány opratě, až to sem tam zadrnčí.
"Z" je sbírka zkoumající, kniha, ve které je třeba zalíbení postupně objevovat, zajímavost, která neskrývá sklon k pitoresknosti - k malebnosti i směšnosti. Zkrátka, sbírka Miroslava Fišmeistera si svůj díl zájmu zcela jistě zaslouží.
Miroslav Fišmeister, "Z", Větrné mlýny, Brno 2009, 280 s.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.