Yves Klein v pařížském Centre Pompidou (Le Monde)

"Je Yves Klein navždy odsouzen k tomu, abychom jej dávali do souvislosti s monochromatickými díly?" - ptá se francouzský list a odpovídá: "Není. Prostřednictvím sto dvaceti maleb a plastik a k tomu asi čtyřiceti kreseb poskytuje výstava nový pohled na jednoho z největších světových výtvarných umělců. Výstavu tvorby umělce, narozeného v roce 1928 v Nice, který zemřel roku 1962 v Paříži, zahajují díla počínaje rokem 1957. "Když Yves Klein organizoval jakoukoli uměleckou akci" - pokračuje Le Monde - " vždy to dal na vědomí novinářům. Byl přítelem televizních zpráv a jeho smysl pro okázalost jej staví po bok Salvadoru Dalímu. S Dalím také sdílel eleganci v oblékání, která hraničila s dandysmem. Vzhledem k tomu si mezi ostatními umělci vysloužil nedobrou pověst. Nebylo mu ani třicet, a už se stal hvězdou."

Le Monde dále uvádí: "Slavná monochromatická díla nás ohromí už u vchodu. Kleinovy barvy jsou tři: modrá - ultramarin, jehož hloubky je dosaženo užitím speciální pryskyřice. K tomu zlatá, a nakonec nepravidelně vyleštěná hliníková deska, rozkládající předmět svou světelnou hrou. V roce 1960 Yves Klein vytváří své ´antropometrie´ - zatímco orchestr hraje jeho skladbu, nahé ženy se potírají modrou barvou. Jindy Klein připevní na střechu automobilu čerstvě potřené plátno, které je při příjezdu poznamenáno deštěm, větrem a prachem. Modrou barvou hodlal takto nasvítit obelisk na pařížském Náměstí Svornosti. Byl Yves Klein utopista? O vzdušné architektuře snil už před čtyřiceti lety" - napsal o výstavě z díla Yvese Kleina, probíhající do 7. ledna v Centre Pompidou v Paříži, list Le Monde.