Youn Sun Nah: Lento

30. červenec 2013

Nové album korejské zpěvačky a skladatelky Youn Sun Nah nese název Lento, který byl inspirován tempovým předpisem Skrjabinova Preludia e moll op. 16. Tuto skladbu autorka osobitě zaranžovala a umístila jako úvodní píseň celého CD.

Navozuje tak intimní atmosféru, která je charakteristická pro většinu skladeb. Ty jsou žánrově velice rozmanité, kromě zmiňovaného Skrjabina zde nalezneme korejskou lidovou píseň, osobité cover verze rockových hitů a také několik autorských kompozic.

Jde o třetí album, na kterém s Youn Sun Nah spolupracovaly dvě významné osobnosti švédského jazzu: kytarista Ulf Wakenius a basista Lars Danielsson. Sestavu doplňuje další několikaletý autorčin spoluhráč, francouzský perkusista Xavier Desandre-Navarre a akordeonista Vincent Peirani.

Zpěvačka a skladatelka Youn Sun Nah vyrůstala v jihokorejském Soulu. Hudba ji intenzivně provázela od dětství, její otec byl dirigent a matka herečka. Ve 23 letech již vystupovala s Korejským symfonickým orchestrem. Navzdory slibně se rozjíždějící kariéře na korejské hudební scéně se rozhodla v šestadvaceti letech odejít do Francie, kde začala studovat na předních jazzových školách. Věnovala se zde nejen jazzu, ale také šansonu. Založila si vlastní kvintet, se kterým uspěla v několika hudebních soutěžích a začala vystupovat na předních francouzských festivalech. O popularitě a respektu, kterým se ve Francii těší, svědčí fakt, že v roce 2009 získala od francouzské ministryně kultury Řád umění a kultury za umělecký přínos.

Výběr z obsahu CD:

Ghost Riders In the Sky (Stan Jones) Lento (Alexander Skrjabin, Youn Sun Nah)Soundless Bye (Youn Sun Nah)Hurt (Nine Inch Nails)Momento Magico (Ulf Wakenius)

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.