Wimbledon

Společnost Working Title Films, známá především svými romantickými komediemi Čtyři svatby a jeden pohřeb, Nothing Hill a Deník Bridget Joesové, má na svém kontě nejnovější počinek. Peter Colt (Paul Bettany) je dvaatřicetiletý tenista a svá nejlepší sportovní léta má už za sebou. Vlastně už více než pět let pořádně nezabodoval na jediném větším turnaji, je stodevatenáctým hráčem světového žebříčku a čím dál tím víc cítí, že na tenis už příliš stárne. Má před sebou nepříliš růžové vyhlídky na práci instruktora tenisu v dámském klubu. Ale to všechno ještě počká. Petera dělí od ukončení kariéry ještě poslední veliký turnaj, sen každého tenisty - Wimbledon. Peter netouží po ničem jiném než odejít se ctí po jednom či dvou vyhraných zápasech, ani ve snu by ho nenapadlo, že potká mladou tenistku Lizzie (Kirsten Dunst), zamiluje se do ní a láska mu dodá nový elán i chuť do života.

Navzdory tomu, že příběh shrnutý v kostce vypadá trochu jako selanka, je slovo selanka to poslední, co by vám při jeho sledování přišlo na mysl. Celý Wimbledon je prošpikován jemným britským sebeironickým humorem, který působí jako dokonalá protiváha pro romantické momenty. Dovedu si živě představit, jak by to dopadlo, kdyby se Wimbledon natáčel v Hollywoodu. Hlavní roli by hrál Hugh Grant a nevyhnutelná pompéznost spolu s přisládlou romantikou by z filmu udělaly pohádku pro dospělé, stejně učesanou a nereálnou, jako jsou pohádky pro děti.

Peter Colt (Paul Bettany) je dvaatřicetiletý tenista a svá nejlepší sportovní léta má už za sebou|foto: Bontonfilm

To se ovšem zaplaťpánbůh nestalo. Wimbledon má stejnou základní kostru jako většina romantických filmů, které se točí okolo milostného vztahu a protivenství, jež řečenému vztahu přicházejí do cesty, diametrálně se však liší svým provedením.

Za prvé se odehrává v reálném prostředí, nemyslím tím jen to, že Wimbledon skutečně existuje, ale že prostředí působí reálně. V hollywoodské mutaci by vzal hlavní hrdina hlavní hrdinku k sobě domů, kde by, jako náhodou, čekala kalvárie zapálených svíček a vedle napuštěné koupele s pěnou kyblík se šampaňským a miska jahod. V našem filmu však Peter vezme Lizzie do svého rozestavěného bytu, kam v jeho nepřítomnosti chodí pařit nezvedený bratr s partou kamarádů, které samozřejmě potkají mezi dveřmi.

Za druhé postavy působí velice civilně, jednají bez teatrálních gest, klejí, smějou se, zakoktávají se, prostě jako každý z nás. Paul Betany v hlavní roli předvedl úctyhodný herecký výkon. Ztvárnil mile šarmantního muže, občas trochu zmatkáře, který stojí na svém životním rozcestí. A ztvárnil ho s chutí. Kirsten Dunstová je sice trochu v pozadí, mladou tenistku, pro kterou byla láska zatím jen vítané rozptýlení od tréninku a nyní se má rozhodnout, jestli tomu tak bude i nadále, však zahrála také velice elegantně.

Kirsten Dunst jako mladá tenistka Lizzie|foto: Bontonfilm

Scenáristickému týmu (Adam Brooks, Jennifer Flackett a Mark Levin) se podařilo skloubit sportovní prostředí s romantikou a anglickým humorem a to vše podpořit kvalitními dialogy. Scénář navíc skvěle doplňuje kamera, která vynikne obzvlášť ve sportovních pasážích, kde všichni herci působí skutečně jako profesionální tenisté, a záběry na letící míčky jsou velice působivé. Dobrou práci odvedl i režisér, film má příjemné tempo, graduje tam, kde má, a neodtrhnete od něj oči ani na chvilku.

Wimbledon je příjemná, inteligentní, romantická komedie z tenisového prostředí, která pobaví, dojme a zaujme i sportovní fanoušky.

Wimbledon (Wimbledon) 2004 Režie: Richard Loncraine; scénář: Adam Brooks, Jennifer Flackett & Mark Levin; kamera: Darius Khondji; produkce: Liza Chasin, Eric Fellner, Mary Richards; hudba: Klaus Badelt.

Hrají: Kirsten Dunst (Lizzie Bradbury), Paul Bettany (Peter Colt), Sam Neill (Dennis Bradbury), Jon Favreau (Ron Roth), Robert Lindsay (Ian Frazier), James McAvoy (Carl Colt)

Oficiální stránky: http://www.wimbledonmovie.com