Výstava plná kosmogenického vidění světa Olafa Hanela
Galerie Knihovny Václava Havla v Řetězové ulici na Starém Městě v Praze otevřela v úterý večer další výstavu svého nového cyklu „Exily vnitřní a vnější“. Otevřená bude do 28. června.
Tentokrát nabídla Knihovna Václava Havla svůj galerijní prostor jedenasedmdesátiletému malíři grafikovi, sochaři a kurátorovi Olafu Hanelovi, který patří k významným představitelům akčního a konceptuálního umění šedesátých a sedmdesátých let.
Olaf Hanel studoval v první polovině šedesátých let na pedagogickém institutu Pardubicích, do počátku normalizace byl ředitelem Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě, kde připravil mimo jiné výstavy Ladislavu Novákovi, Bohdanu Lacinovi, Naděždě Plíškové či Bohuslavu Reynkovi. Po přesunu do Prahy počátkem sedmdesátých let působil v okruhu legendární Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu. Po podpisu Charty 77 byl zaměstnán jako čerpač vody a topič a v roce 1979 emigroval do Vídně, odkud se po půl roce přesunul do kanadského Montrealu, kde vytvářel landartové struktury a také začal malovat. V roce 1990 se vrátil do Prahy a téměř dvacet let pracoval jako kurátor Českého muzea výtvarných umění.
Jak poznamenává kurátorka výstavy Marianna Placáková, v Galerii Knihovny Václava Havla jsou představeny Hanelovy akrylové malby z posledních dvaceti let ve dvou polohách: „První zobrazuje svět přírody, organického pohybu, růstu a zániku, neustále se proměňujících energií. Na pozadí náhodně vzniklých barevných skvrn, jejichž předobrazem byl autorův zážitek s průhledy listovím, se roztáčejí odstředivé a dostředivé spirály, dynamické kruhy a ovály. Ve druhé z nich je tento přírodní svět konfrontován s předmětným. Nahodile vybrané předměty promítnutím a výřezy z maskovací pásky po sobě zanechávají jen siluety, otisky formy na strakatém pozadí chaosu,“ uvádí kurátorka Placáková.
