Výstava, která čeká na své publikum. Expozice muzea Louvre s názvem Tělo a duše byla otevřena pouhých osm dní

15. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Propagační plakát k výstavě Tělo a duše

Ve své roční bilanci vyčíslilo nejznámější muzeum své ztráty, které jsou za rok 2020 více než 900 milionů eur. Muzeum navštívilo pouhých 2,7 milionů návštěvníků, což je o 72 procent méně než v předchozím roce. Bilanci začátkem roku 2020 zvýšila významná vyprodaná výstava zaměřená na Leonarda DaVinci. Na konci října tohoto roku se ještě stihla otevřít expozice renesančního sochařství nazvaná Tělo a duše – od Donatella k Michelangelovi. 

„Výstava se věnuje italskému sochařství a to v přesně vymezené době – 1450 až 1520. Největším umělcem doby konce 15. století byl Donatello. Největším mistrem následujícího 16. století byl pak Michelangelo,” vysvětluje kurátor Marc Bormand. V tak krátkém období však tvořili po celé Itálii i jiní velcí mistři. Šlo o výjimečně bohatou dobu.

Ukázka expozice Tělo a duše v muzeu Louvre v Paříži

Muzeum Louvre expozici připravilo z vlastních kolekcí i ze zápůjček z Itálie a Velké Británie. Za pouhých 8 dní jejího otevření v říjnu ji stihlo vidět přes 19 tisíc návštěvníků. Oficiálně výstava měla končit 18. ledna 2021, kvůli některým zápůjčkám by se nemusela dočkat prodloužení. Na vyjádření se ještě čeká. 

Ukázka expozice Tělo a duše v muzeu Louvre v Paříži

Jedním z nejvýznamnějších děl expozice je Donatellův reliéf z bronzu z roku 1450. Vidíme na něm postavu Krista, ležícího na klíně Panny Marie, obklopenou čtyřmi lamentujícími. Jedinečnost spočívá v tom, že se Donatellovi podařilo zachytit emoce a to nejen ve výrazech v obličejích, ale i v polohách těl. „Donatello byl navíc mistrem ve vyjádření emocí a to i pomocí oblečení. Tělo považoval za důležitý element, který není strnulý, ale naopak téměř živý a v pohybu. Jde o splývání mezi tělem a látkou, které vytváří intenzivní výraz,” říká kurátor. 

Ukázka expozice Tělo a duše v muzeu Louvre v Paříži

„Výstava se věnuje i jednomu jevu, který je typický pro renesanci. Jde o vyobrazení témat nenáboženských, mytologických a nebo kompletně světských – z normálního života. Jedna z nejslavnějších sošek se jmenuje Chlapec s trnem,” vysvětluje Marc Bormand. 
Na konci výstavy najdeme soubor Michelangelových kreseb z královské sbírky z Londýna. Mnohdy jsou oboustranné, v tom spočívá jejich unikátnost. Expozice obsahuje také tři Michelangelovy sochy.

Muzeum Louvre, stejně jako všechny kulturní instituce ve Francii, teď doufá ve znovuotevření. Výstava Tělo a duše by se tak mohla konečně dočkat svého publika.

autor: Marie Sýkorová
Spustit audio