Vykořenění, pocit cizosti a jinakosti – výstava Zapouzdření se zabývá migrací z pohledu žen
Online výstava Zapouzdření v galerii Artivist Lab představuje téma opuštění domova pohledem migrantek. Věnuje se jejich uchovaným vzpomínkám.
Zapouzdření je název výstavy vizuální umělkyně Ilany Salama Ortar, kterou představuje pražská galerie Artivist Lab v Kampusu Hybernská. Zabývá se exilem, vykořeněním, jinakostí a migrací. Sama umělkyně byla na začátku 50. let donucena s rodinou opustit Egypt, v kapse s jednosměrnou jízdenkou směr Izrael. Její cesta vedla přes tranzitní tábor v Marseille známý jako Židovský tábor.
Součástí výstavy je video z workshopu, kam Salama Ortar pozvala staré Alžířanky, které přesídlily ze severní Afriky do Marseille. Cílem workshopu bylo, aby ženy nějak naložily s potlačenými vzpomínkami, mohly je sdílet s rodinou a posílily tak své sebevědomí. „Tyto ženy nikdy neměly možnost své vzpomínky zpracovat. Rozhodla jsem se pracovat s jejich imaginací, pamětí a emocemi,“ vysvětluje Ilana Salama Ortar.
Starší ženy, a k tomu migrantky, jsou ve společnosti neviditelné.
Ilana Salama Ortar
Zakladatelkou zmíněné galerie Artivist Lab je umělkyně a aktivistka Tamara Moyzes, která se dlouhodobě věnuje politickému umění, menšinám a otázkám rasismu a xenofobie. Podle Tamary Moyzes je tvorba Ilany Salama Ortar unikátní, protože pracuje se ženami z její generace a s podobnou životní zkušeností. O zmíněném workshopu, který vystavující umělkyně vedla v Marseille, Moyzes říká: „Ilana se tomu věnovala tři roky, je to pro ni hodně osobní, obojí dodává celé věci hloubku.“
Projektová koordinátorka Eva Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) dodává, že situace žen migrantek je skutečně specifická, protože pociťují vícenásobné znevýhodnění nebo diskriminaci. „Kromě migračního statusu nebo etnicity, se k tomu připojuje genderová nerovnost. Většina z těchto žen řeší také slaďování rodinného a pracovního života,“ upozorňuje Valentová.
Výstavu Zapouzdření lze virtuálně navštívit na stránkách Artivist Labu do 25. února 2021. Blog Bez vrásek od sdružení SIMI přináší zajímavé a informativní čtení i poslech o ženách v migraci.
Hudbu vybral: Josef Sedloň
Související
-
Neoklešťuju umění jen na adoraci Romů, jde mi o dialog, říká významná slovenská umělkyně
Emília Rigová je coby první Romka laureátkou prestižní slovenské Ceny Oskára Čepana pro mladé umělce. Na své aktuální pražské výstavě oživuje zapomenuté romské písně.
-
Všichni jsme aktivisté, říká autorka výstavy BíLá Místa, která odkazuje na hnutí Black Lives Matter
Členka skupiny Romane Kale Panthera Věra Horváthová zahájila spolu s dalšími umělci v polovině září v Galerii Hraničář výstavu BíLá Místa.
-
Poslechněte si: My a oni 4. 4. 2020
Nouzový stav se podepisuje i na aktivitách nevládních organizaci zabývajících se migrací. Jak nyní pracují Sdružení pro integraci a migraci a Integrační centrum Praha?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Děsivá freska válečné krajiny, u které se nepřestávám smát.
Petr Gojda, slovesný dramaturg, Centrum výroby Českého rozhlasu
Osudy dobrého vojáka Švejka KOMPLET
Pro jedny šťastný blb a ignorant, pro druhé vychytralý šašek. Pro nadporučíka Lukáše boží dobytek. Pro jedny ikona totálního odcizení a nihilismu, pro jiné bojovník proti válce, pro další anti světec a antihrdina. Čte Oldřich Kaiser
