Vykořenění, pocit cizosti a jinakosti – výstava Zapouzdření se zabývá migrací z pohledu žen
Online výstava Zapouzdření v galerii Artivist Lab představuje téma opuštění domova pohledem migrantek. Věnuje se jejich uchovaným vzpomínkám.
Zapouzdření je název výstavy vizuální umělkyně Ilany Salama Ortar, kterou představuje pražská galerie Artivist Lab v Kampusu Hybernská. Zabývá se exilem, vykořeněním, jinakostí a migrací. Sama umělkyně byla na začátku 50. let donucena s rodinou opustit Egypt, v kapse s jednosměrnou jízdenkou směr Izrael. Její cesta vedla přes tranzitní tábor v Marseille známý jako Židovský tábor.
Součástí výstavy je video z workshopu, kam Salama Ortar pozvala staré Alžířanky, které přesídlily ze severní Afriky do Marseille. Cílem workshopu bylo, aby ženy nějak naložily s potlačenými vzpomínkami, mohly je sdílet s rodinou a posílily tak své sebevědomí. „Tyto ženy nikdy neměly možnost své vzpomínky zpracovat. Rozhodla jsem se pracovat s jejich imaginací, pamětí a emocemi,“ vysvětluje Ilana Salama Ortar.
Starší ženy, a k tomu migrantky, jsou ve společnosti neviditelné.
Ilana Salama Ortar
Zakladatelkou zmíněné galerie Artivist Lab je umělkyně a aktivistka Tamara Moyzes, která se dlouhodobě věnuje politickému umění, menšinám a otázkám rasismu a xenofobie. Podle Tamary Moyzes je tvorba Ilany Salama Ortar unikátní, protože pracuje se ženami z její generace a s podobnou životní zkušeností. O zmíněném workshopu, který vystavující umělkyně vedla v Marseille, Moyzes říká: „Ilana se tomu věnovala tři roky, je to pro ni hodně osobní, obojí dodává celé věci hloubku.“
Projektová koordinátorka Eva Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) dodává, že situace žen migrantek je skutečně specifická, protože pociťují vícenásobné znevýhodnění nebo diskriminaci. „Kromě migračního statusu nebo etnicity, se k tomu připojuje genderová nerovnost. Většina z těchto žen řeší také slaďování rodinného a pracovního života,“ upozorňuje Valentová.
Výstavu Zapouzdření lze virtuálně navštívit na stránkách Artivist Labu do 25. února 2021. Blog Bez vrásek od sdružení SIMI přináší zajímavé a informativní čtení i poslech o ženách v migraci.
Hudbu vybral: Josef Sedloň
Související
-
Neoklešťuju umění jen na adoraci Romů, jde mi o dialog, říká významná slovenská umělkyně
Emília Rigová je coby první Romka laureátkou prestižní slovenské Ceny Oskára Čepana pro mladé umělce. Na své aktuální pražské výstavě oživuje zapomenuté romské písně.
-
Všichni jsme aktivisté, říká autorka výstavy BíLá Místa, která odkazuje na hnutí Black Lives Matter
Členka skupiny Romane Kale Panthera Věra Horváthová zahájila spolu s dalšími umělci v polovině září v Galerii Hraničář výstavu BíLá Místa.
-
Poslechněte si: My a oni 4. 4. 2020
Nouzový stav se podepisuje i na aktivitách nevládních organizaci zabývajících se migrací. Jak nyní pracují Sdružení pro integraci a migraci a Integrační centrum Praha?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
