Výběr z denního tisku, 9. března

Deníky dnes informují o včerejším udílení výročních cen Akademie populární hudby. Fotografie z ceremoniálu se dostala i na titulní stranu Mladé fronty Dnes. List na své kulturní straně píše o nečekaném návratu Václava Neckáře, který získal sošku Anděla za skladbu roku. Mladá fronta Dnes také zjistila, že 68letý zpěvák v těchto dnech nahrává novou desku, kterou pro něj připravil stejný autorský tým, který stojí za oceněnou písní Půlnoční.

Lidové noviny se zaměřily na návrat současného umění do Národní galerie, respektive výstavu ve Veletržním paláci nazvanou Ostrovy odporu, Mezi první a druhou moderností 1985–2012. Expozice si podle Tomáše Pospiszyla klade otázku, co se v posledním čtvrtstoletí stalo s českým uměním, a zároveň nabízí více než dvě stovky protichůdných odpovědí. Například co se proměnilo na první pohled, je pozice jednotlivých médií. Třeba malba, která byla na začátku 90. let významnou nositelkou postmoderního obratu, se o dvě desetiletí později stala spíše marginální praktikou. Obsáhlou výstavu lze také chápat jako znovuotevření Sbírky moderního a současného umění Národní galerie silnému proudu českého umění, které tam během ředitelování Milana Knížáka nemělo na růžích ustláno.

Na první sólovou výstavu předloňského finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého Jakuba Matušky zvou Hospodářské noviny. Třináct nových, většinou velkoformátových pláten je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Dlouhé ulici v Praze k vidění do 20. dubna. Magdalena Čechlovská si všímá, že Matuška ve svých obrazech tematizuje vztahy a především komplikované soužití ve městě. Například milenka k sobě přitahuje milence za žebro, postavy jsou prostupné a hlavy se otevírají. Expozice nese název: Voni mu rostly z uší stromy!

Na titulní straně magazínu Víkend Hospodářských novin je dnes Krištof Kintera. Úspěšný výtvarník, který ovládl sály pražské Městské knihovny, sedí na kancelářské židli a má křídla. Je to právě jeden z jeho exponátů s názvem Trůn s orlími křídly z husího peří. Na otázku, jestli chce Kintera měnit svět, odpověděl: „Nemyslím si, že bych mohl svět přímo změnit, ale věřím, že umělci jsou pro něj hodně důležití, protože to jsou lidi se zvláštní citlivostí.“

A Hospodářské noviny do třetice: Jiří Suchý v nich vzpomíná na Jiřího Voskovce a Jana Wericha a na společné promluvy. Právě vychází album Poslední forbína, což je záznam jejich společných rozhovorů ve Vídni v roce 1974. Werich na něm vystupuje jako moudrý klaun. „Přiznám se, že mně tenhle titul příliš nesedí. Je trochu nadnesený a trochu zprofanovaný. Ale ve své podstatě je pravdivý. Stačí se zaposlouchat do jeho úvah, a tuto možnost nám nahrávka Poslední forbína skýtá,“ píše v Ohlédnutí Hospodářských novin Jiří Suchý.

V příloze Lidových novin Pátek najdete rozhovor s budoucím ředitelem Divadla na Vinohradech Tomášem Töpferem. Jeho jmenování spustilo mediální smršť: jedni si myslí, že na to nebude mít čas a druzí, že je neprofesionální a chová se nekolegiálně. Herec, režisér, senátor a zakladatel Divadla Na Fidlovačce přesto věří, že se na něj většina herců z Vinohrad těší a říká: Jsem jako Saturnin: zařídil jsem si Kancelář pro uvádění historek na pravou míru. V magazínu upřesňuje, jak to je se stažením inscenace Amadeus.

V Brně zářily petrohradské Děti slunce, to už je titulek z Práva. Redaktor Jiří P. Kříž viděl představení Divadla na Vasiljevském v Divadle Husa na provázku. O dětech slunce se prý říká, že je nej-čecho-vov-štější Gorkého hrou: sní se v ní o volnosti práce, o příští svobodě, lásky je v ní k uzoufání, ale když se má konečně aspoň jedna naplnit, končí sebevraždou. „Pro úterní a středeční „Ruskou čtverylku“ režiséra Vladimira Tumanova platí jediné možné hodnotící slovo: sukces. Však také v inscenaci, která v Rusku měla premiéru před rokem, hrají tři národní a tři zasloužilí umělci a umělkyně,“ dodává autor článku a uděluje 96 procent.