Výběr z denního tisku, 3. září

První víkend má za sebou Benátský filmový festival a Štefan Uhrík v Lidových novinách píše, že spíš než favorita na Zlatého lva, může jmenovat snímky, jejichž šance na vítězství tak vysoká není. V obsáhlém článku se zaměřuje na popis a kontexty jednotlivých filmů: Hodně očekávání vzbuzoval po loňském vítězství v Cannes nový snímek Terrence Malicka. To the wonder (K zázraku), není sice všezahrnující kosmologická symfonie jako Strom života, vše je ale vyprávěno v podobně hypnotickém rytmu, který by si prý režisér už mohl nechat patentovat. Banální příběh rozvedené matky, která potká mladého muže a vydá se s ním do Ameriky, je natočen bez jediného banálního záběru. Obrazově zvukový koktejl nabízí otázky po smyslu bytí a fanoušky španělského filmu by mohlo potěšit, že v roli kněze se tu objeví Javier Bardem.

Provokovat až po nejzazší možnou mez je v nátuře rakouského filmaře Ulricha Seidla, který na festivalu uvedl portrét ženy, která se vložila do služeb Boha. Jde o druhou část volné trilogie Ráj s názvem Víra. Sebemrskačskou pokoru hlavní hrdinky před křížem naruší návrat manžela, se kterým se rozešla – na invalidním vozíku připoutaného muslima. Co vyhraje – pomoc bližnímu nebo abstraktní víra? „Seidl divákovi nic nedaruje, dokáže být neuvěřitelně otevřený až naturalistický.“ A tou nejnaturalističtější scénou, která v Itálii pochopitelně pobouřila, je masturbace s křížem. Seidl si vysloužil obvinění z rouhání. Eva Zaoralová v Mladé frontě píše, že režisér se ale jen snažil předvést, kam až může slepá oddanost víře vést – oddanost, která vše lidské vnímá jako hřích a která připraví hrdinku o soucit: ten totiž se svým ochrnutým manželem nemá – v zášti mu dokonce odebere křeslo a nechá ho plazit se po bytě. Celý film ukazuje mistrovství režiséra i herečky Marii Hofstätter. „Třebaže Seidl až zbytečně opakuje některé záběry, jeho Ráj: Víra se zařadil k zatím nejpozoruhodnějším dílům letošní soutěže,“ píše Zaoralová, zároveň ale dodává, že „filmařským stylem ho předčil americký snímek Mistr Paula Thomase Andersona“. To je tedy také film o víře a církvi, tentokrát o víře, kterou hlásá obratný demagog, ne nepodobný zakladateli scientologie.

Mladá fronta píše také o další řadě Komiků na jedničku, seriálu České televize. Premiérové portréty se vysílají od zítřka až do vánoc jednou týdně a objeví se tu jména Lubomír Lipský, Jitka Molavcová, Josef Dvořák, Vlastimil Brodský, Smoljak, Svěrák a další. Diváci se dozví to, jak se Miroslav Horníček hádal se ženou, jak Oldřich Nový falšoval rodný list a podobné drobnosti, seriál je ale také spojen s promítáním archivních snímků vždy v úterý po jeho skončení.

Jednomu seriálu se dnes věnují Hospodářské noviny a Právo. A to novince Gympl. Podobně jako v americkém hitovém seriálu Glee hraje i na české seriálové střední škole důležitou roli pěvecký sbor. Pod vedením Libuše Šafránkové se tu potkávají mladí lidé a různé hudební styly a doby – díky tomu je na gymplu slovy jedné z postav super. „Vypravěčsky ani formálně ale Gympl super není,“ píše Jindřiška Bláhová v Hospodářských novinách. A pokračuje: „Opakovat, že tuzemská seriálová tvorba hyne na úbytě a že ustrnula ve středověku, je už klišé. Ani Gympl nebude tím vyhlíženým revolučním seriálem. Téměř jistě se bude držet osvědčených melodramatických struktur a formálně si lebedit v neinspirativním závětří.“

O Gymplu, respektive o jeho postavách, prostředí, základní situaci a obsazení se můžete dočíst také v Právu, kritické reflexe se vám tu ale nedostane. Zato si v Právu přečtete zprávu o vítězi právě skončeného Fresh Film Festu: filmu Pavilon od Tima Suttona. Snímek vypráví o patnáctiletém Maxovi, který se stěhuje za svým otcem na arizonské předměstí. Klidné prostředí postupně mění na drastický chaos. Tříčlenná porota ocenila „přístup k tématu, kameru a strukturu filmu“.

Na závěr dvojice hudebních článků. Oba najdete v Lidových novinách. V tom prvním Jindřich Bálek píše o nadcházejícím festivalu Dvořákova Praha – uvádí ho do kontextu a z programu vybírá své tipy. Zahájení 8. září prý bude evropský standard, za velkou pozornost naopak stojí koncert klavíristy Jeana-Yvese Thibaudeta. „Zejména proto, že je to jeden z mála koncertů, který u nás připomíná srpnové výročí 150 let od narození Clauda Debussyho.“

Ve výrazně rozsáhlejší a vrstevnatější podobě se po roce vrací festival experimentální hudby Babel Prague. Týden od 1. do 7. října vyvrcholí třemi dny koncertů, během nichž se v divadle Archa představí pětadvacet projektů od tlakových vln až po tichý minimal. Také o nich se přehledně dočtete v Lidových novinách.