Výběr z denního tisku, 3. října 2011
Dnešní noviny se zabývají třemi společnými tématy. Těmi jsou úmrtí brněnského herce a držitele Ceny Thálie Jaroslava Dufka, nová koncepce fungování Národního divadla, kterou dnes zveřejní ministr kultury, a nová kniha Roberta Fulghuma.
K osobnosti Jaroslava Dufka se vrací Právo. Herec, kterému bylo 77 let, zemřel po krátké a těžké nemoci. Patřil k dlouholetým oporám Mahenovy činohry Národního divadla Brno, kde vytvořil řadu velkých rolí. Právo si všímá, že letos je to v krátké době už čtvrté úmrtí herce z oblíbeného televizního seriálu Četnické humoresky.
Ministr kultury Jiří Besser dnes představí koncepci spojení Státní opery Praha a Národního divadla. Jak připomíná Helena Havlíková v Lidových novinách, ke sloučení má dojít od 1. ledna příštího roku i přes názory odborníků a petici s dvaceti tisíci podpisy. K řešení budoucnosti opery a divadla vznikla devítičlenná skupina složená z ministerských úředníků a odborníků, takzvaných konzultantů.
Havlíková upozorňuje, že pro veřejnost zůstává tajemstvím, o jakou koncepci jde a na základě jakých podkladů komise jednala. Autorka článku se snažila informace od ministerstva během tří měsíců získat. Besser ve správním řízení uznal stížnost na nečinnost svého resortu a přikázal, aby materiály Lidové noviny získaly. Termín vyprší ve čtvrtek.
Podle Hospodářských novin hledá koncepce spojení Národního divadla se Státní operou inspiraci na Západě, což je v českém divadle nevídané. Materiál o slučování se nečte úplně snadno. „Jazyk dokumentu, zbytnělý manažersko-marketingovou frazeologií, není nejlepší vizitkou. Sympatická je naopak její otevřenost,“ hodnotí Marie Reslová.
Zásadní věc se ale z koncepce přečíst dá, a to, že nezůstane jen u slučování. Jak doplňují Hospodářské noviny, smyslem změn není ušetřit peníze, ale investovat je tak, aby se zásadně zlepšily podmínky pro uměleckou tvorbu, aby Národní divadlo mohlo obstát v evropském kontextu.
Fulghumův návod na štěstí funguje dokonale, to už je titulek z Mladé fronty Dnes. Jak píše Klára Kubíčková kniha nazvaná Drž mě pevně, miluj mě zlehka je jiná, než jsou čtenáři zvyklí, a přitom je stejná. Zatímco jindy píše fejetony a krátké úvahy, teď se pustil do románové skládačky o pocitech tanečnic a tanečníků. Stejná je v tom, že spisovatelovi hrdinové si ze života vždy vybírají to, proč stojí za to žít: lásku, něhu, radost a prostou spokojenost. „Fulghum asi nikdy nenapíše román s propracovanou psychologií postav a uvěřitelným zráním rozervaných hrdinů. A to je dobře,“ konstatuje redaktorka a knize dává 70 procent.
Knihu ilustrovala Fulghumova manželka. „Její technika malby horkým voskem s řadou figurálních motivů jako by byla stvořena pro tento okamžik, i když jde o tvůrčí metodu, kterou byli malováni už světci před staletími,“ myslí si František Cinger v Právu. Deník uvádí, že spisovatel přijede do České republiky a autogramiády nové knihy bude mít 18. října v Praze, 21. října v Havlíčkově Brodě a o den později v Brně.
Hospodářské noviny zvou na letošní Designblok. Svátek designérů od zítřka obsadí 60 pražských míst. Vůbec poprvé festival nabídne i Dreft Fashion Week, který by měl splňovat mezinárodní standard módních festivalů. Jedno superstudio bude sídlit v kancelářské budově Futurama v Karlíně a druhé ve Šporkovském paláci v Hybernské ulici. Tam se představí ekologická výstava Velký atlas světa, jejíž koncepce vychází z dokumentů OSN a na které pořadatelé spolupracovali s Hnutím Duha.
Nejposlouchanější
Džuniči Saga: Zpověď šéfa jakuzy. Syrový pohled do srdce japonského podsvětí a fungování tamní mafie
-
Povídky Samuela Becketta, Maeve Binchyové, Williama Trevora, Edny O'Brienové a dalších autorů
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Günter Eich: Sabeth. Křehké podobenství o prchavosti štěstí s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli
-
Osudy Jiřího Grygara. Rozhlasové vzpomínky astrofyzika a popularizátora
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.