Výběr z denního tisku, 23. prosince
Připravil Petr Gojda.
Všechny hlavní tisky dnes pochopitelně věnují své stránky z převážné části poslední vzpomínce na Václava Havla. V Hospodářských novinách najdete Pamětní vydání s názvem Poslední audience, ve kterém osobnosti světové kultury a politiky píší své osobní vzpomínky a vyjadřují soustrast nad Havlovým úmrtím. Vydání přináší původní texty Dalajlamy, Bona, Suzanne Vegy, Lou Reeda a dalších a přetištěny jsou v něm také dětské kresby bývalého prezidenta.
V Hospodářských novinách najdete také speciální havlovské vydání časopisu Respekt. Na jeho padesáti stranách jsou mimo jiné přetištěny úryvky z šesti poprezidentských rozhovorů pro tento časopis.
Speciální příloha Mladé fronty Dnes „Václav Havel“ přináší dva rozsáhlé rozhovory, s bratrem zesnulého Ivanem Havlem a normalizačním esenbákem Jiřím Dvořákem, který Havla sledovával na hrádečku. Dále v MF najdete vzpomínky a bilance jeho přátelství s Janem Třískou nebo s Andrejem Krobem, ohlédnutí za natáčením Odcházení a další články spojené s lidmi, se kterými se Havel potkával ve svém každodenním životě.
Na pravidelných stranách Mladé fronty pak také naleznete odpovědi významných kulturních osobností a politických elit na otázku „Jaký odkaz Václav Havel zanechal Česku i světu?“. Odpovídají kromě reprezentantů českého parlamentního politického spektra, také například slovenská premiérka Iveta Radičová, chorvatský prezident Ivo Josipovič anebo dokumentaristka Helena Třeštíková, která píše: „Slova Václava Havla mě držela v naději a při životě.“
Na černé titulní straně Lidových novin se píše Sbohem. Také Lidové noviny se věnují dnešnímu poslednímu rozloučení, historii prezidentských pohřbů, zahraniční rezonanci Havlova odchodu mezi disentem a politiky v krátkých rozhovorech. LN také otiskují Havlovy texty „Ztráta paměti?“ z roku 1994, „Úhel pohledu – Dozrál čas z roku 2008“ a Havlův recept na burgundský guláš. Na poslední stránce pak najdete rozsáhlý rozhovor Daniela Kaisera s anglickým filosofem Rogerem Scrutonem o bývalém prezidentu. Titulek cituje filosofova slova „Škoda, že už nenahlédl krach evropanství“.
Lidové noviny vydali dnes také speciální havlovskou přílohu Orientace nazvanou „Dramata a myšlení Václava Havla“. O dramatické tvorbě bývalého prezidenta píše Milan Uhde a v rozsáhlém rozhovoru Jany Machalické o jeho divadle mluví Pavel Kohout a Karel Steigerwald. O Havlově laicky sociologické tvorbě píše Miloslav Petrusek, jeho vztah k moci popisuje Petr Pithart, medailon o jeho společenském působení z filosofického hlediska napsal do dnešních LN Jan Sokol „Nemyslím, že se k Václavu Havlovi hodí přídomek filosof. Byl spíš něčím víc: jednajícím člověkem.“
Na stránkách dnešního Práva najdete velký rozhovor s Václavem Malým o Havlovi a jeho působení, ale také o církevních restitucích. Na Václava Havla pak v Právu dlouze vzpomíná Pavel Rychecký. Důrazně se vymezuje vůči mediální smršti nad jeho úmrtím a pláčem lidí, kteří k němu ani neměli vztah, ale rádi se zviditelní. Dále vzpomíná na disent, chartu, hradní působení a uvádí: „Jedinou zbraní pana Václava bylo slovo. Nechtěl s ním marnotratně nakládat, nechat ho rozmělnit inflačním používáním, ale většinou promluvil včas. A to nám bude chybět ze všeho nejvíc.“
Nejposlouchanější
-
E. T. A. Hoffmann: Slečna ze Scudéry. Napínavý příběh dvojí existence jednoho pařížského zlatníka
-
Eric Westphal: Koncert v oranžérii. Zkouška smyčcového kvarteta jako komedie
-
Jak obstojí Lízinka na škole pro popravčí? Poslechněte si mrazivě černý román Katyně Pavla Kohouta
-
Václav Havel: Dopisy Olze. Rozhlasová verze divadelní inscenace režijního dua SKUTR
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.