Výběr z denního tisku, 20. října

Dnešní Lidové noviny krátce ale za doprovodu fotografie informují o včerejším tisícihlavém pochodu Brnem. V něm za zvuků fanfár z Libuše divadelníci protestovali proti dočasnému uzavření Janáčkovy opery a proti škrtům v kultuře jako takovým. Radmila Hrdinová v Právu pak vysvětluje celou anabázi evropských dotací na revitalizaci kanalizace spolufinancováním. Podivuje se nad tím, že magistrát staví proti sobě právě kanály a živou kulturu a upozorňuje na to, že snížení dotací o pětinu pro příspěvkové organizace znamená de facto likvidaci. Ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák propustil už 51 zaměstnanců. S plánovanou rekonstrukcí budovy Janáčkovy opery se rozhodl situaci řešit dočasným zastavením provozu a zrušením souboru. Prý to alespoň bude memento pro ty umělce, kteří kvalitativně nedosahují potřebné úrovně. Hrdinová ale oponuje, že pokud se Dvořák domnívá, že dočasným rozpuštěním souboru se ředitel zbaví „druhé ligy“, mýlí se. Právě ti opravdu dobří naleznou snadno angažmá jinde. „Dočasná řešení u nás mají neblahou tradici. Zrušit dočasně Janáčkovu operu se rovná likvidaci“, končí Hrdinová.

Jana Machalická v Lidových novinách recenzuje nové představení VOSTO5 uvedené v rámci 4 plus 4 dnů v pohybu, Pérák. Pérák recenzentku potěšil. Protektorátní hrdina lidové fantazie prý prozrazuje spolu se společenstvem udatných českých hrdinů z dějin protektorátu, jak režisér inscenace a autor scénáře Jiří Havelka jako kluk rád četl a domýšlel skutečné příběhy i báchorky. Představení se nese v příjemné nadsázce, známé děje zábavně karikuje a vtiskuje jim komiksově akční nátěr. Známé postavy v reálných dějích, Eliáše, Štefánika, Fučíka (který prý vyniká v podání Tomáše Měcháčka), Heydricha a další, doplní Pérák, který vždy tajuplně prosviští přes scénu a podřízne pár nácků. Přestože inscenace k pointě dojde už trochu pomalu, Pérák je prý v každém případě sympatický bláznivý kus a typ autorského divadla, které má sdružovat generace. Činoherní klub hraje Tramvaj do stanice touha jako dobré retro, píše se v titulku Marie Reslové v HN. Jako výlet do divadelních šedesátých let. Klasické drama Tenesseho Williamse v realistickém hávu a do detailu vyhrávaných vztahů v režii Ladislava Smočka zaujme prý hlavně hereckými výkony. Lucie Žáčková jako Blanche je ohromující, píše Reslová. Připomíná mladou Emílii Vašáryovou. Její Blanche miluje hru a provokaci, s humorem převléká role a pozoruje své publikum. Je prý arogantní alkoholička, citová vyděračka, přezíravá koketa, rozpačitá holčička. Nejspíš vzhledem k povaze inscenace se recenzentka zabývá dějem dramatu, charaktery a hereckými výkony. Všechny významy jsou totiž nesené jimi, inscenace je pietní a staví na psychologické interpretaci.

Zachování gotických sklepů na Národní třídě se věnují Lidové noviny. Ministr kultury Jiří Besser nakonec rozhodl, že z nich bude zachována jen severní část, ta, co je v nejlepším stavu. Zachování všech sklepů se prý nezamlouvalo podnikateli Sebastianu Pawlowskému, který chce na Národní třídě postavit multifunkční Copa centrum. Demolici tedy nejspíš jižní část sklepů neujde, a to přestože investor o sklepeních věděl už dříve a přestože stavba by i při zachování kulturní památky byla realizovatelná. Mladá fronta se zabývá koncertním turné Vozová hradba Daniela Landy. Ten se nejspíš opět otevřeně vrátí ke svých xenofobním a nacionalistickým začátkům v kapele Orlík. Zazní tam prý staré písně Orlíku stejně jako nová skladba Bohemia, která odkazuje k dění na severu Čech. Zda si Landa jen nehraje s provokací, ukážou prý až koncerty. Jedná se ale o zpěvákův první návrat k neonacistické minulosti, od které se doteď distancoval s poukazem na mládí.