Výběr z denního tisku, 20. prosince

V Hospodářských novinách čteme o nejlepším českém designu roku 2012 – výstava Czech Grand Design v pražském národním technickém muzeu představuje nejvýraznější letošní práce od zavedených designérů i začínajících tvůrců. Na 200 exponátů od 130 tvůrců a podle Magdaleny Čechlovské, jeden velký, pestrý a přitažlivý chaos. Které z vystavených exponátů budou součtem hlasů odborníků pasovány na nejlepší designerské práce roku, to bude zřejmé až v půlce března.

Pí a jeho život od Anga Lee a Zero Dark Trinity – snímek zobrazující stíhání Usámy Bin Ládina, to je dvojice filmových témat v Lidových novinách. Leeův snímek je podle Ondřeje Štindla „Manifest všechnismu“. Dokonale technicky zvládnuté 3D je prý jakousi vizuální spirituální samoobsluhou s úžasem z obsahu regálů. Drama Zero Dark Trinity popisující okolnosti zastřelení Usámy Bin Ládina a pátrání po něm uvádějí američtí kritici nejčastěji jako nejlepší film roku – režisérka a scénárista prý měli přístup k účastníkům pronásledování a k nezveřejněným informacím, i tak ale jejich film nemá být brán jako dokudrama. Po prvních projekcích se objevila také kritika – film zobrazuje tzv. waterboarding, mučící metodu, aniž by ve filmu byla jakkoli zpochybněna – odsouzena.

Spolek Kašpar bude letos slavit Silvestra už 30. prosince, a to velkou tancovačkou – čtvrtou letošní v pořadí. Vznikly prý proto, aby se herci dostaly i do jiných rolí. Jakub Špalek v rozhovoru v Lidových novinách spolu s tancovačkami představuje sérii Kašpar Noir, kterou divadlo připravuje na rok 2013. V Celetné nově uvedou dramata Tetování od Dey Loher, monodrama Baterka Miki od francouzské autorky Natachy de Pontcharra a Terminus od Marka O’Rowa. Půjde tedy o současnou dramatiku. V rozhovoru Jakub Špalek neopomine špatnou finanční situaci v kultuře a snižování grantů: „Pro nás by bylo podstatné, aby se čtyřleté granty oznámily v dostatečném předstihu. To bych se poprvé v životě mohl podívat na celou dramaturgii komplexně. Ono se to nastřádá, jeden rok vám uberou, vy to nějak přežijete, ale ten další rok je vážně malér, protože už jste jednou utahovali šroub.“

V Salonu, příloze Práva, čteme o Kamilu Lhotákovi, jehož výstava je k vidění v pražském poštovním muzeu – „Byl neuvěřitelně pracovitý a pečlivý. Měl zásadu, že každý den musí vzniknout alespoň jedna malá kresba“: také několik jeho maleb najdeme otištěné v reprodukci. Petr Oslzlý pak v Salonu recenzuje osobním způsobem sborník statí O divadle od Václava Havla. Kniha Havlův odkaz obohatila nejen o nové texty, ale také o nové kontexty. Jako znalec Havlova díla ocenil Oslzlý to, že měl texty možnost číst nově – z jiných úhlů pohledu, z jiných stran. „Každý řádek edičních poznámek dokládá navíc editorčinu znalost zpracovávaného materiálu, hluboký ponor podnikaný s osobním zaujetím.“ Hlavní postavou textu je Havel divadelník v různých okolnostech a časech, třeba když píše Alfredu Radokovi anebo Janu Grossmannovi.

V sobotu vystoupí v Praze Plácido Domingo....v dnešní Mladé frontě Dnes s ním najdeme krátký rozhovor. Jako nově jmenovaný vyslanec dobré vůle UNESCO chce prý přivádět mladé k hudbě, ovšem jak říká: „Měli by se to ale dovídat zábavnou a přirozenou formou, aby nebrali klasickou hudbu jako něco vážného, co je sice pro ně zdravé, ale asi tak lákavé jako tabletky s vitamíny.“ Domingo založil pro mladé adepty roku 1993 soutěž Operalia, za svých 20. ročníků tahle soutěž pomohla v kariéře José Curovi, Rolandu Villazónovi, Josephu Callejovi a dalším. Závěrečná otázka Věry Drápelové je směřována na přechod na barytonové role: „Dosáhl jsem zralého věku, a tak si užívám postavy otců nebo moudrých starých mužů,“ odpovídá Domingo.