Výběr z denního tisku, 10. srpna

Deník Právo i Lidové noviny se zabývají před pár dny shořelou krkonošskou Petrovou boudou a jejím dalším osudem. V článku nazvaném „Ze shořelé boudy bistro? Nikdy, vzkazují památkáři“ se dovídáme, že poté, co památkáři prohlédli ruiny této kulturní památky, chějí, aby na místě vznikla replika původního slavného horského hotelu. „Nejpřijatelnější by bylo,“ – říká památkář Oldřich Pešek, „kdyby majitel obnovil na základech, které zůstaly, původní objekt, který by doplnil částmi původního interiéru.“ Podnikatel Vladimír Kovář, který boudu vlastní, má ale v úmyslu na troskách postavit bistro s několika lůžky. Památkáři mu dali jasně najevo, že s jeho záměrem nesouhlasí. Příští týden by měl padnout definitivní ortel, co bude s ruinami Petrovy boudy dál. Hlavní slovo bude mít statik. – Píše se v LN.

V tomtéž deníku připomíná Tomáš Pospiszyl vídeňský festival ImPuls Tanz, který se svým zaměřením na současné podoby tanečního a pohybového divadla podobá našemu Tanci Praha. Jeho možnosti a dimenze jsou však s těmi pražskými jednoduše neporovnatelné. Letošní Impuls Tanz, na němž se od 80. let každoročně během pěti týdnů vystřídá stovka špičkových mezinárodních účinkujících, končí 14. srpna.

Hospodářské noviny informují o tom, že vyšla kniha o kubánské válečné epizodě Ernesta Hemingwaye, v letech 1942 – 1943, kdy spisovatel na rybářském člunu vyhlížel německé ponorky. Knihu Hemingwayovy hlídky přeložili Pavel Kaas a Milan Lžička a vydala ji Mladá fronta, Praha 2011.

V MF DNES se rozhořel Spor o češtinu: "Místo víkendu sonela" je název článku, který sděluje, že názory jazykovědců na podobu češtiny vyvolaly ostré reakce čtenářů. Za všechno vlastně může slovo „abysme“, které by se mělo stát spisovným... Vlna reakcí se strhla poté, co ředitel Ústavu pro jazyk český AV Karel Oliva, nedávno připustil, že nespisovné slovo „abysme“ by se mohlo dostat do Pravidel českého pravopisu a stát se tak spisovným (správně je dnes pouze „abychom“). I přesto, že Oliva zdůraznil, že se tak může stát za dvacet i padesát let, mezi lidmi – a to nejen jazykovědci nebo učiteli češtiny – vzbudil jeho náznak bouřlivé ohlasy. „Filologové rezignovali,“ reagoval například František Paikert. Najdou se ale i oponenti, kterým by „aktualizace“ Pravidel českého pravopisu nevadila. „Že se výraz abysme brzo stane spisovným, je naprosto jasné“, - píše v ostré čtenářské debatě Tomáš Měšťánek a dodává: „Hovorová čeština ho už přijala.“. Tereza Strnadová v MF zdůraznuje, že když člověk slyší, jak někteří lidé mluví, začal by tesat spisovné češtině náhrobní kámen. A díky reakcím čtenářů dochází k závěru, že Čechům na češtině záleží.