Vražda Rolanda Barthese, řeč jako nástroj moci a mediální manipulace v „pop-detektivce“ Laurenta Bineta

02173096.jpeg
02173096.jpeg

Ústředním tématem nového románu francouzského spisovatele Laurenta Bineta je schopnost ovlivňovat davy. Jeho nejnovější počin, možná trochu akademicky nazvaný Sedmá funkce řeči, propojuje historické skutečnosti s fikcí. Vyšel v pařížském nakladatelství Grasset.

Ústředním tématem románu Laurenta Bineta se stala smrt Rolanda Barthese, francouzského lingvisty a filosofa, který zemřel následkem automobilové havárie. „Já jsem jeho smrt přetvořil. Podle mě,“ prohlašuje autor, „to nebyla nehoda, ale vražda. Důvodem měl pak být rukopis ruského lingvisty Romana Jakobsona, který Barthes vezl v autě. Tím se dostáváme k titulu mé knihy - Sedmá funkce řeči – neboť tvrdím, že kdo ovládá sedmou funkci lingvistiky, stává se absolutním mistrem rétoriky. A ten také může kohokoliv přesvědčit k čemukoliv.

Sedmá funkce řeči jako návod, jak uspět při veřejném slyšení, přednesu a hlavně v politických soubojích Řeč se tak stává nástrojem moci. A Laurent Binet dodává: „Lidé, kterým šlo v 80. letech o moc a které v románu popisuji, patřili především do politické sféry, protože se děj odehrává v prezidentském předvolebním období. Prostředí je to velice akademické a intelektuálské, které je navíc dost konkurenční. A všichni, kdo se pohybují v takových kruzích, mají zájem na tom získat ´sedmou funkci řeči´.

03509971.jpeg

Podle Bineta je název titulu tak trochu magický, alespoň číslo sedm takové kouzlo, podle něj, má. Děj románu začíná zmíněným úmrtím Rolanda Barthesa, který se vrací z večeře s Francoisem Mitterrandem - budoucím francouzským prezidentem. „To se skutečně stalo. Od toho momentu začíná moje fiktivní vyprávění detektivního románu. Hlavními představiteli jsou detektiv, velký pravičák, a vedle něj student lingvistiky, levičák a komunista, prostě volnomyšlenkář. Oba se snaží dopátrat rukopisu a poznat mysteriózní ´sedmou funkci řeči´. Při čtení sledujeme jejich pátrání a román se stává jistou road movie, v níž se z pařížské čtvrti Saint Germain des Pres, kde Barthes žil, vydáváme do celého světa.

Laurent Binet v románu odkazuje na přední filosofy Michela Foucaulta, Jacquesa Derridu, Gillesa Deleuze. Hlavcní představitelé románu ale pátrají i v Benátkách nebo u Umberta Eca v Boloni. Děj románu se přesouvá ze Spojených států, do Itálie a končí 10. května 1980 francouzskými prezidentskými volbami, kdy zvítězil Francois Mitterrand.

Není román pokusem o reinkarnací Rolanda Barthese?„Je pravda, že letos máme sté výročí narození Rolanda Barthesa. Takže se o něm hodně mluvilo. Ale lidé ho všeobecně znají a vědí o něm. Podívejte, třeba včera jsem byl v jedné čínské restauraci. A majitelky, které jsou přibližně mého věku, znaly Rolanda Barthese. Navíc v 70. letech bylo velice populární, zvlášť mezi mladými lidmi, jeho dílo Fragmenty milostného diskursu. Navíc, v románu je patrná politická provázanost s filosofy nebo literáty.“ Podle Laurenta Binata, je to do určité míry francouzská tradice. Charles de Gaule se přátelil s André Malrauxem, Roland Barthes skutečně podporoval Francoise Mitterranda.