Vojcek na Vinohradech znepokojivě jiskří

Ne náhodou byla tato nedokončená hra Georga Büchnera pro divadelní scénu objevena až expresionisty. Všeobecný zmar a psychologický dopad prvního celosvětového válečného konfliktu byl pro Vojcka dobrou živnou půdou, z níž mohl vyrůst obraz člověka vyvrženého světem i sebou samým, aby byl záhy vyrván i s kořeny. (Už sám autor splnil svým časným úmrtím expresionistický úzus...) Daniel Špinar se přiklonil právě k expresivnímu výrazu, který Vojckovi nesmírně sluší.

Pro mladého režiséra, který doposud pracoval na komorních scénách spíše pro diváky mladší generace, muselo být "lano z Vinohrad" výzvou, která se neodmítá. Postavil se k ní čelem a bez podbízivosti - místnímu "rodinnému publiku" nedal nic zadarmo a zinscenoval Vojcka se zdravou mírou drzosti tak, jak jej sám četl.

Vojcek|foto: Divadlo na Vinohradech

V pompézním vinohradském interiéru je už samotné odhalení celého jeviště se všemi přiznanými "vnitřnostmi", které se jinak skrývají za kulisami, odvahou. Inscenace je zatraceně syrová, řve v ní bolest ducha, hraje či spíše vrže industriální hudba, odkudsi shora kape do věder voda, pohyb, střídání rytmu a hlasité davové scény vás nenechají ani na chvíli odpočinout. Jako kdyby vás ve vlnách pobolívala hlava!

Scéně vévodí lešenářská konstrukce s obrovským, šikmo ubíhajícím billboardem: "Hello everyone" zdraví výsměšně diváky fiktivní oldschoolová reklama. Před samým začátkem představení, ještě za usazování publika, pobíhá po jevišti vřeštící postava Blázna. Bláznovy "psí kusy" nás provází celým představením a díky hostujícímu Michalu Kernovi, přestává být Blázen vedlejší stínovou rolí. Kernův virtuózní výkon podtrhuje atmosféru celé inscenace. Hlavní role byly svěřeny mladším ročníkům z ansámblu - bez pompézních gest se jich zhostili: Pavel Batěk (Vojcek) a Lucie Štěpánová (Marie), výrazný je také Tambor v podání Michala Novotného. Naopak skutečné vedlejší role hrají hlavní vinohradské hvězdy: Jiřina Jirásková se ukáže hned v několika, Martin Stropnický si s chutí vystřihl Hejtmana a Václav Vydra zase roli Doktora.

Vojcek|foto: Divadlo na Vinohradech

Vojcek je člověk vlečený svojí přirozeností, bojující s hrůznými vizemi a hlasy, neustále někým štvaný - nutností obživy, vojenskou službou, časem a žárlivostí. Nikde není jasná příčina, nedá se na to sáhnout a nejde to pojmenovat - samozvaná ctnost a morálka stojí proti nezvladatelné přirozenosti a přírodě, přičemž válečným polem jako by byla hořící Vojckova hlava. "Člověk je propast! Jen do ní nakoukneš a zamotá se ti hlava!," vyznává se Vojcek příteli Ondrovi. Postihuje tím ve zkratce podstatu textu, kterou tvůrčí tým sledoval a vystihl. (Podobně surově pojatý Vojcek byl u nás v polední době k vidění snad jen v roce 2001 na plzeňském festivalu Divadlo v podání maďarského souboru Křídový kruh a jeho projektu W - Worker´s Cirkus.)

Vojcek|foto: Divadlo na Vinohradech

Daniel Špinar se mohl na Vinohradech neobvykle rozmáchnout. Vyvaroval se velkých gest, s ostatními z uměleckého týmu odvedl mravenčí a přemýšlivou práci, jejímž výsledkem je velké a nebezpečné představení, od něhož doslova létají jiskry. Ne a ne ho dostat z hlavy.