Viktor Ullmann - svědek a oběť apokalypsy
Dvě světové války zásadně poznamenaly život a dílo židovsko-česko-rakouského skladatele Viktora Ullmanna. Jako svědka i oběť jej představuje výstava v pražském Clam-Gallasově paláci. Jde o prezentaci rakouského divadelníka a znalce Ullmannova života Herberta Ganschachera, která bude veřejnosti otevřena od 9. dubna do 31. května.
Nejznámějšími a v současnosti často uváděnými díly Viktora Ullmanna (1898-1944) jsou opera Císař Atlantidy aneb Odepření smrti (Der Kaiser von Atlantis oder Die Tod-Verweigerung), kterou složil v období let 1943-1944 v koncentračním táboře Terezín, nebo tamtéž vzniklý melodram-zhudebnění slavné epické básně Rainera Marii Rilka Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka (Die Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke).
Tématem výstavy Viktor Ullmann – svědek a oběť apokalypsy 1914-1944 jsou jeho válečné dojmy. Jednak prožitek Velké války, jíž se účastnil aktivně. Do armády se v roce 1916 přihlásil dobrovolně a v pozici dělostřeleckého pozorovatele c. a k. rakouské armády byl nasazen na italské frontě v tzv. dvanácté bitvě v údolí řeky Soči. Další světový válečný konflikt byl pro Viktora Ullmanna osudný, neboť byl v letech 1942-1944 internován v Terezíně, odkud byl v říjnu 1944 odtransportován a zavražděn v Osvětimi.
Nejposlouchanější
Jiří Karásek: Muž, který zásadně mluvil pravdu. Hvězdně obsazená detektivní tragikomedie z roku 1965
-
Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci?
-
Svatopluk Čech: Výlet pana Broučka do 15. století. Ke 180. výročí narození autora
-
Jaroslav Rudiš, Petr Pýcha: Salcburský guláš. Temná místa minulosti dvou přátel vybublají na povrch
-
Martin Ryšavý: Tundra a smrt. Dobrodružná výprava k neprobádaným končinám lidské existence