Vetřelec vs. Predátor

29. listopad 2004

Příslovečné rčení "dostat se mezi dva mlýnské kameny" dostává nové dimenze, pokud těmi kameny jsou největší filmová monstra posledních 20 let. Jeden ze satelitů Wayland industries zachytí při přeletu nad Arktidou silný tepelný signál. Z vyhodnocených snímků je zřejmé, že se hluboko pod arktickým ledovcem nachází prastará stavba, která najednou ze záhadných důvodů začala vyzařovat teplo. Stárnoucí miliardář Charles Bishop Wayland (Lance Henriksen) vidí v tomto senzačním objevu jedinečnou příležitost, jak po sobě zanechat nesmazatelné stopy pro budoucí pokolení.

Jak už to se stárnoucími miliardáři bývá, nelituje vynaložených prostředků a neprodleně nechá sestavit tým specialistů, se kterým se vypraví na nejodlehlejší místo na zemi, aby přišel záhadě na kloub. V týmu jsou kromě jeho maličkosti zastoupeni dva archeologové, specialistka na přežití Alex Woods (Sanaa Lathan), inženýr, skupina důlních specialistů a Waylandova osobní ochranka. Nikdo z nich netuší, že jdou do prastaré pyramidy, skryté pod dvěma kilometry ledu, dělat návnadu. Ve vesmíru existuje totiž starobylá rasa lovců (Predátorů), která aby obhájila své právo na vládu nad všehomírem, podstupuje jednou za pár tisíc let rituální boj s hrozivým protivníkem, kterého si sama připravila s vetřelci. Souboj se odehrává ve zvláštní pyramidě, která se neuvěřitelnou shodou náhod nachází právě na planetě Zemi.

Alien vs. Predator

Vezmeme-li v úvahu, že přímou inspirací pro vznik filmu byla počítačová hra a inspirací pro onu počítačovou hru byly komiksy, ve kterých se setkaly dvě populární filmové příšery, není film až tak špatný. Paul W. S. Andersen má s režií filmů podle počítačových her poměrně velké zkušenosti (kromě Mortal Combatu - film podle kultovní bojové hry - režíroval i hororový, postkatastrofický snímek Resident Evil, také inspirovaný počítačovou sérií) a dalo by se očekávat, že se to na filmu projeví. Bohužel tomu tak úplně není, film nemá takový spád, jaký by mít mohl, což je možná způsobeno tím, že je určen i pro mladší diváky (přístupný od 12 let). O atmosféře "Vetřelce" si můžeme tedy nechat jen zdát, všechno je trochu šizené. Lekačky nejsou dostatečně překvapivé, atmosféra není dost tísnivá ani bezvýchodná a při smrti některé z postav kamera buď obrací pohled cudně stranou na stín, nebo se pro jistotu nedívá vůbec. Scénář, jak už jste podle úvodu sami pochopili, je dostatečně stupidní pro počítačovou hru nebo pro mladistvého hráče počítačových her, kterému nabízí jedinečnou možnost, aby nechal na chvilku spočinout v klidu své ruce mozolnaté od klávesnice a joysticku, ale dospělého, střízlivého diváka asi sotva uspokojí. Pokud se těšíte na pokračování série o Vetřelcích, případně na další díl Predátora, budete zklamáni, souvislost sice není zcela náhodná, působí však, jako by se v příštím díle Shreka objevil Millerův krteček.

Alien vs. Predator

O hereckých výkonech se toho věru moc říct nedá. Lance Henriksen, který skvěle ztvárnil androida Bishopa z původní vetřelecké série, je v roli miliardáře Waylanda nevýrazný a působí unaveně, přesto je jeho herecký výkon tím nejlepším, co nám film nabídne. Hlavní a jediná přeživší postava - ekoložka a odbornice na přežití Alex Woods (Sanaa Lathan) - mě nepřesvědčila. Působí spíš jako milá a dobrácká žena v domácnosti a nemá v sobě zarputilost a nenávist bojovnice Ripleyové.

Alien vs. Predator

Pokud patříte k fanouškům počítačových her, je Vetřelec vs. Predátor filmem pro vás. Vy ostatní se buď obrňte trpělivostí, vezměte na něj své ratolesti a neočekávejte příliš, nebo na něj nechoďte vůbec. Kromě pár digitálních efektů a důvěrně známých monster nemá co nabídnout.

Související odkazy: Stránky distributora

Vetřelec vs. Predátor (Alien vs. Predator) USA 2004
Režie: Paul W. S. Anderson, scénář: Dann O'Bannon, Paul W. S. Anderson, Ronald Shuse, kamera: David Johnson, hudba: James Seymour Brett
Hrají: Lance Henriksen (Wayland), Sanaa Lathan (Alex Woods), Raoul Bova, Ewen Bremner, Colin Salmon, Pavel Bezdek, Petr Jákl, Jan Pavel Filipensky

autor: Jakub Leníček
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.